Taky si myslím.
Který se víc podařil : Ateista, který žije poctivě,
nekrade, nesmilní, nepodvádí, nepomlouvá, nebo Věřící, co má plnou hubu
Boha, ale nedodržuje desatero a "maže" to zpovědí???

Taky si myslím.
Který se víc podařil : Ateista, který žije poctivě,
nekrade, nesmilní, nepodvádí, nepomlouvá, nebo Věřící, co má plnou hubu
Boha, ale nedodržuje desatero a "maže" to zpovědí???

myslím že to jsou světské atributy... ten kdo žije poctivě, nepodvádí a nepomlouvá nemusí být vnitřně vyrovnaný a jednat dle Boží vůle... u toho kdo lže a krade vidíme škodiče, ale nevidíme do jeho srdce a taky nevíme. Jen že překáží a lidi přes něj klopýtají... ale to mohou klopýtat i přes toho hodného. V tomhle víra v Boha nespočívá. Nekrást a nelhat, být poctivý jsou spíše pravidla soužití, aby mohlo probíhat v nějakém mírumilovném řádu.
ten kdo žije poctivě, nepodvádí a nepomlouvá nemusí být vnitřně
vyrovnaný a jednat dle Boží vůle...
...ide o to, ako to dosiahnuť, je to dnes veľmi ťažké, dnes má človek
stovky výmluv, prečo koná tak, ako koná, a prečo to pokladá za
správne...je isté, že k tomu treba mať vnútorný systém lásky a
spravodlivosti, a ten systém sa dosahuje vo viere v Boha, je nesmierne ťažké
ho dosiahnuť mimo viery...ap. Pavel hovorí: už nežijem ja, ale žije vo mne
Kristus, a tak konám tak, aby to bolo v súlade s Kristom, a čo je v súlade s
Kristom je spravodlivé, poctivé, nepodvádí, nelže, nekradne, svedomie tomu
nič nevyčíta...svedomie je rozhodujúci faktor, ktorý kontroluje, či
konáme spravodlivo, v súlade s Kristom...
je to dlouhodobý proces a určitě nespočívá na nějakém slibu faráře nýbrž je to vnitřní záležitost, osobní rozhodnutí nikoliv zvenku natlačené či nanucené.
osobní rozhodnutí nikoliv zvenku natlačené či nanucené....presne - ak verím v Boha v Kristovi, plním Božie prikázania spontánne - teda nie je to len prikázanie (prikázanosť) ako, aby som ho plnil, ale prikázanie ako také zrazu nevnímam, ale spontánne (v srdci presvedčený) plním to, čo chce Boh...viera v Boha v Kristovi je o spontánnosti myslenia a činov - ale ide o naladenie srdca pre Boha, a tam nič nie je ako také vnucované, prikazované...
Včera jsem zhlédnul na TV reportáž o vědeckého zkoumání vlivu LSD a Kratomu na lidskou psyche, tedy na mozek lidí. Neshlédl jsem to celé, snad jen půlhodinku.
Šlo o to, že tyhle drogy působí blahodárně proti depresím, oslabují
významně myšlenky na suicid v případech, kdy selhávají současná
farmaka. To mi připomnělo i dřívější TV reportáže na téma Coky, THC a
"kouzelných" houbiček.
Zkrátka, analýza funkcí mozku a propojení neuronů je důsledně zkoumána s
cílem pomoci lidem v jejich psychických problémech. To by možná zajímalo i
našeho visitora. Také tam bylo mikroskopické video volných neuronů v
živném roztoku, jak navazují, ale i přerušují spojení s jinými
neurony.
Facit, mozek není hodinový strojek s ozubenými kolečky, ale živý organismus, který se do určité míry průběžně adaptuje na realitu. V ideálním případu s pozitivní adaptací směrem ke spokojenému a kostruktivnímu životu.
"V tomhle víra v Boha nespočívá."

Já dal jen jednoduchou otázku, která nemá s vírou nic společného.
Kvůli jednomu z nich obětoval Otec Syna.
