Ale takové hraniční příklady existují.
Ano, existují.
Pokud není okamžitě zastaveno krvácení, nebývá už "co řešit".
Pokud je okamžitě nebo co nejdříve zastaveno krvácení, je dalším krokem
doplnění tekutiny do krevního řečiště.
K tomu se používá fyziologický roztok.
Teprve potom se řeší, zda podat transfúzi nebo například erytropoetin,
který podporuje tvorbu červených krvinek.
Kyslíkový deficit je možné pokrýt podáváním kyslíku, také je možno
snížit tělesnou teplotu a tím zpomalit metabolizmus.
Právě u SJ jsou popsány případy, kdy počáteční stav počtu červených
krvinek byl dramaticky pod normou, a přežili.
V případě chirurgických zákroků (srdce, játra, endoprotézy apod.) byla
zaznamenána zkrácená rekonvalescence, protože se tělo nemuselo vyrovnávat
s cizorodou látkou - krví.
Ostatně ani krevní transfúze nejsou bez rizika.
„K doplnění tekutiny se používá fyziologický roztok?“
Ano, ale fyziologický roztok nenahrazuje krev. Obnoví objem tekutiny, ne
schopnost přenášet kyslík. Člověk může mít „plné cévy“, ale
zároveň umírat na nedostatek kyslíku v tkáních.
Erytropoetin není akutní náhrada krve. Funguje až během dnů až týdnů,
protože stimuluje tvorbu červených krvinek.
„Kyslíkový deficit je možné pokrýt podáváním kyslíku?“
Kyslíková maska, nenahradí miliony chybějících červených krvinek.
„U SJ jsou popsány případy, kdy byl počet červených krvinek dramaticky
pod normou, a přežili?“
To je typická argumentační manipulace výběrem extrémních případů.
Medicína hodnotí statistiky a rizika celé populace, ne jen výjimečné
příběhy přeživších.
Ne všechny situace lze zvládnout „bez krve“. U masivních traumat,
porodního krvácení nebo komplikovaných operací může být transfúze
jediná realistická možnost záchrany života.
Existují zdokumentované případy úmrtí pacientů odmítajících
transfúzi, včetně soudních zásahů u dětí. 