Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Předmět diskuze: Ateistická společnost - “Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.” Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).

Zobrazení reakcí na příspěvek #162923

Zobrazit vše


| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
25.05.26 13:20:27 | #162923
Reakce na příspěvek #162836

Pokud vím, klasickým příkladem je tu oko. Které, pokud má opravdu fungovat jako dnešní oko, musí být velice komplexní. Problém ale je, že nikde není dáno, že složky, které ho formují, musely mít od začátku svou dnešní funkci. Když z dnešního komplikovaného systému odeberu jakoukoliv jeho část, přestane fungovat. Ale ne úplně – např. bez čočky by to byl pořád zdroj informací o intenzitě a převažující barvě světla. Tedy mnohem jednodušší, ale stále funkční světelný senzor, jaké i dnes spousta organismů využívá. Takže základ – světločivé buňky – tu byl k dispozici po dlouhou dobu, a to další k nim mohlo vzniknout později. Pokud vím, každý takový Beheho „neredukovatelně“ komplexní systém má nějakou známou možnost, jak jeho jednotlivé části mohly fungovat odděleně, než došlo ke vzniku jejich společné „komplexní“ funkce.
Je vlastností kreacionistických webů, že takovéto knihy propagují, ale ani slovo neřeknou o reakcích vědců na ně.



| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
25.05.26 13:30:22 | #162925 (1)

Pokud se systém zrakového vnímání dá redukovat, těžko bude patřit mezi příklad neredukovatelné složitosti systému.
V tomto případě by to možná mohla být právě ta světločivá buňka.

Je otázka, kolik z těch reakcí jsou skutečnou oponenturou, a kolik z nich jsou pouhou recenzí knihy.




| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
25.05.26 13:33:12 | #162926 (2)

Mimochodem, článek, který jsem sem pověsil, uvádí jako příklad mechanizmus srážlivosti krve.
Vděčný příklad by mohl být také imunitní systém.



| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
25.05.26 14:17:10 | #162934 (2)

Oni se možná dají redukovat všechny systémy, s tím, že tím budou ztrácet určité své funkce či aspekty. Ale pořád mohly ve svých jednotlivých fázích vývoje představovat evoluční výhodu, takže daná úroveň funkčnosti postačovala.



| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
25.05.26 14:54:30 | #162946 (3)

Ta redukce je určena k vysvětlení.
Ve skutečnosti se jedná o opačný proces. Neboli otázka zní, kolik a jakých prvků by musel nějaký systém současně obsahovat, aby vůbec mohl fungovat.




| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
25.05.26 16:54:20 | #162968 (4)

Ta neredukovatelná složitost mi připadá tak trochu jako tvrdit, že vynálezce auta musel taky zároveň vymyslet dráty, trubky, kolo, plech, parní nebo spalovací motor, brzdu, espézetku…



| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
25.05.26 16:55:23 | #162969 (5)

OK, espézetku ani brzdu nemusel, bez těch to taky jezdí…