Pokud vím, klasickým příkladem je tu oko. Které, pokud má opravdu
fungovat jako dnešní oko, musí být velice komplexní. Problém ale je, že
nikde není dáno, že složky, které ho formují, musely mít od začátku
svou dnešní funkci. Když z dnešního komplikovaného systému odeberu
jakoukoliv jeho část, přestane fungovat. Ale ne úplně – např. bez
čočky by to byl pořád zdroj informací o intenzitě a převažující barvě
světla. Tedy mnohem jednodušší, ale stále funkční světelný senzor,
jaké i dnes spousta organismů využívá. Takže základ – světločivé
buňky – tu byl k dispozici po dlouhou dobu, a to další k nim mohlo
vzniknout později. Pokud vím, každý takový Beheho „neredukovatelně“
komplexní systém má nějakou známou možnost, jak jeho jednotlivé části
mohly fungovat odděleně, než došlo ke vzniku jejich společné
„komplexní“ funkce.
Je vlastností kreacionistických webů, že takovéto knihy propagují, ale ani
slovo neřeknou o reakcích vědců na ně.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
1
1