Ano. Brání tomu významy slov věřící a ateistka. Ta slova jsou neslučitelná úplně stejně, jako třeba černé světlo, modrá běloba, kojící samice chrousta, nebo medvědí larva.
Ano. Brání tomu významy slov věřící a ateistka. Ta slova jsou neslučitelná úplně stejně, jako třeba černé světlo, modrá běloba, kojící samice chrousta, nebo medvědí larva.
No ale to se může stát že ateistka uvěří jen se ocitne na křižovatce a neví do které náboženské skupiny by se měl-a zařadit a tak zůstává tím čím je neb v tom vyrůstala a neví co jinak by mělo být když Bůh živých se jmenuje JSEM což ateisté také jenom "jsou" :-).
Ne. Uvěřením v boha přestáváš být ateistkou. Pokud jen nevíš, jak v něj věřit, jsi teistka bez konkrétního vyznání. Víra v boha/bohy = teismus. Žádnou konverzi ke konkrétní víře k tomu nepotřebuješ. Když se dostaví demence, taky nepotřebuješ žádnou „konverzi na dementa“, aby ses jím stala.
No jo ale ten můj Bůh má jiné parametry než u ostatních věřících neb je i rodu ženského což mi dovoluje zůstat v reálu.
A když Duch Boží se rozhodne býtI v ateistech tak s tím Ateisté nic nenadělají :-)
Jak poznáš, že do tebe vstoupil duch? Je to něco jako pocit po štamprdli
slivovice?
Smí se i se vstoupeným duchem řídit auto, vstávat z postele a přecházet
vozovka, létat letadlem a jezdit vlakem?
To je sice hezké, jenomže když tomuhle věříš (nebo vůbec tomu, že ateisty stvořil bůh), tak prostě ateistka nejsi a nic s tím nenaděláš.
Jaké má parametry, parasvetry nebo paratretry, je úplně jedno. Pokud v něj věříš, jsi teistka. A pokud bys v něj věřila, a přesto si myslela, že jsi ateistka, tak bys byla ještě ke všemu hloupá teistka.