Já si zase pamatuju (z četby, ne osobně samozřejmě), že otroci sami
Římanům říkali, na otázku na svůj původ, že jsou „Slávové“, což
si Římani upravili v jednotném čísle na „sclavus“. A protože to
zřejmě byli otroci nejrozšířenější značky, začalo se to slovo
používat pro otroka obecně (asi jako u nás se vysavači říká lux,
protože nejznámější byly v době jeho zavádění ty od Elektroluxu).
Takže slovo Slovan nevzniklo z otroka, ale latinské (i dnešní italské –
schiavo) slovo otrok vzniklo ze Slovana. A to se v regionu Veneto
(dnešní širší Benátsko) zkomolilo až do dnešního ciao, které
se zase v tomto tvaru rozšířilo zpět po celé Itálii. No, a začalo se
používat jako pozdrav (podobně jako starší české „služebníček“,
nebo latinské servus v našich zemích). Ten pozdrav pak doputoval i k
nám do slovanských zemí – takže se vlastně zdravíme zkomoleným slovem
„Slovan“!