Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

všechno ne, například to, aby svědectví o jedné události bylo od čtyř zapisovačů stejné, na něco takového je i ten židovský Jáhve krátký...

To je mi líto, že se ti ztrácí řeč. Díky bohu se můžeme dorozumět litetárně, elektrony a polovodiče nás poslouchají.

Takže rozumné rozlišování, píšeš.
Máme tu pohádku (mýthos) o narození chlapečka chudou, ale tak ctnostnou ženou, že okolní, i přes ten pororod (a víme co porod pětikilového cvalíka znamená) se o ní domnívali, že je virgo intakta. Porodní baby to okolním dosvědčili. Ale třeba byly podplacené a lhaly.
Pochopitelně můžeme si vyrobit hypotézu, že ona žena, nazývaná panenkou, byla neplodná, šeredná, nebo duševně retardovaná a toho kluka jí někdo podstrčil když hluboce spala. Panebóže, ta musela po probuzení zírat, to musel být šokec. Místo vánočních dárečků pod stromečkem takové nadělení. Pak by jí gynekolog atestoval poporodní panenství.

Co se ti ještě visitore nelíbí a nemůžeš pochopit. Zeptej se, rád ti pomůžu.

I pro betlémskou hvězdu se najde rozumné řešení.
Jediný problém je zjistit, jak ti tři mudrci dostali avízo, že maj hnout kostrou a vydat se do Betléhema. Jeden byl ze západu, druhý z jihu a třetí z východu. Tehdá trvala taková pouť po cestách a necestách divokou krajinou léta. Takže vyrazili na cestu do Betlehema dřív, než bylo podezření z obtěžkání oné trpělivé pany. Pro toho západního musela tedy ta betlémská hvězda stát na východu, pro jižana na severu a pro východňára na západu. Je až s obdivem, že si to nepopletli. Autor téhle pohádky předpokládal, že bůh na dobu cestování zastavil rotaci nebe a tu betlémskou hvězdu umístnil tak nanejvejš 10 km nad ty jesle v Betlémě. Logicky musel autor té pohádky předpokládat placatou Zemi, jinak by se mu ta hvězda ocitla neviditelně pod horizontem.
Pochopitelně nelze vyloučit, že každej mudrc měl svou vlastní hvězdu, která šla po nebi pár kiláků před ním a ty tři hvězdy se pak v cíli staly jednou hvězdou. Takovej antickej GPS.

Jasné?