A hlavně: Každá země, která se brání mnohonásobné přesile agresora,
potřebuje pomoc zvenčí (potřebovalo ji svého času i SSSR). A nikdo jim
neradil, ať si s Hitlerem sednou za stůl k „férovému jednání“ a
vyjednání „férového kompromisu“.
Protože každý už na příkladu Československa věděl, kam takový
kompromis vede. Férově jednat se totiž dá jen s někým, kdo je k tomu
ochoten. Tenkrát, než došlo k bitvám o Moskvu a u Stalingradu, by taky
určitě stačilo Hitlerovi přenechat, co obsadil (plus ještě něco
nádavkem), aby s válkou přestal. Ale nebylo by to fér – Hitler měl
obsazen obrovský kus země (a navíc by to fungovalo jen do doby, než by se
Německo vzpamatovalo a pokračovalo dále), a proto Stalin radši „žobral“
o pomoc – a dostal ji. A tebe ani nenapadne, že dnes je ve stejné situaci
Ukrajina s rusákem. A má podle tebe odevzdat vše, co agresor obsadil plus
přidat jěště zbytek Donbasu. A čekat, kdy se rusák vzmůže na další
pokračování. Stalina žebrákem nenazveš, Zelenského ano. Ale oni dělají
přesně totéž, akorát Stalin jako diktátor, krutovládce a jen dočasný
„znouzepřítel“ svého úhlavního „zrusképotřebynepřítele“ –
kapitalistického západu, Zelenskyj jako demokraticky zvolený prezident země,
která se chtěla k západu skutečně přiklonit, a právě proto byla
napadena. Ukrajina si podporu zaslouží mnohem víc, než tehdy SSSR!