A křesťanství zavedlo ke konci prvního tisíciletí do justice mučení k
vymámení přiznání a k udání dalších žen ze souloží s čerty a z
jiných pekelných praktik, třeba k létání vzduchem na koštěti, uřknutí
kozy aby sousedce nehojila, nebo pošla.
Zkrátka se tak dlouho mučilo, až se obžalovaný ke všemu, i k tomu co
nespáchal, přiznal, aby bylo mučení ukončeno a došlo konečně k
upálení.
I "boží soudy byly s nadšením praktikovány : kotel nad ohněm se vřící vodou, obžalovaný musel potvrdit svou nevinu přísahou k bohu a pak musel strčit ruku do vřící vody. Bůh znal pravdu a nevinného ochránil před bolestí a opařením. V případu opaření, se ten boží soud opakoval s druhou rukou a jinými končetinami.
No a nejsrandovnější bylo vyhánění čerta z duševně postižených
obětí (příkladně z epileptiků). Katolická církev vyučovala na
katolických univerzitách exorcismus, metody byly prosté, k vyhánění
ďábla z oběti stačila hladovka, žízeň, bití, mučení, pálení plamenem
... a podobné laškování, dokud ďábel nezdrhnul ... a pacient se tak
vyléčil.
Inkvisitoři milovali vyhánění ďábla především z mladých dívek,
důležitá část procedury bylo prozkoumání nahého těla s cílem najít
mateřské znaménko v blízkosti pohlavních lokalit, neboť mateřské
znaménko v okolí vulvy bylo důkazem, že dotyčné děvče souložilo s
ďáblem. Kontrola neporušeného hymenu prstem inkvisitora byla též
oblíbená. Pochopitelně se těch tělesných prohlídek zúčastňovaly a je i
pod dozorem inkvizitora prováděly i řádové sestry.
1
1
