Nikoho, tam se jenom jinými slovy konstatuje, že Izrael je Božím
vyvoleným národem. Obrat Boží podíl vyjadřuje hluboký osobní vztah mezi
Bohem a jeho lidem. Izrael není jen jedním z mnoha národů, ale je Božím
„vyměřeným dílem“ a dědictvím. Bůh se tak k Izraeli hlásí jako otec
ke svému prvorozenému synu. Ježíš je jako Boží Syn přirozeným dědicem
všeho (Žd 1,2: ale v těchto posledních dnech mluvil k nám skrze svého
Syna, jehož ustanovil dědicem všeho a skrze něhož stvořil celý
svět.). Skrze křest a víru v Krista se pohané i Židé stávají
adoptivními Božími dětmi (Ř 8,17: „Jsme-li děti, jsme i dědicové
– dědicové Boží a spoludědicové Kristovi.“). Teologický pojem
Božího dědictví říká, že člověk nenachází svou identitu a bezpečí
v pozemském majetku ani v politické moci, ale v příslušnosti k Bohu. Být
Božím dědictvím znamená být Bohem milován, chráněn a mít podíl na
jeho věčném životě.