Někdy se hranice mezi pohádkou a legendou, či mýtem stírá.
Legendy často staví na historických postavách. nebo místech, do nichž se
však v průběhu let vložily nadpřirozené prvky.
Pohádkový příběh jako celek je definován
svou fikcí. To znamená, že nepoužívá skutečnou geografii, přesná jména
historických osob ani pravidla reálného světa – místo toho využívá
nadpřirozené bytosti, čerty, draky, víly a atd. a smyšlené prostory
daleká království, hluboké lesy, brána nebeská, Nebe, ohně pekelné,
Peklo a atd.

Tehdy byl Ježíš Duchem vyveden na poušť,
aby byl pokoušen od ďábla. Postil se čtyřicet dní a čtyřicet nocí, až
nakonec vyhladověl. Tu přistoupil pokušitel a řekl mu: „Jsi-li Syn Boží,
řekni, ať z těchto kamenů jsou chleby.“ On však odpověděl: „Je
psáno: ‚Ne jenom chlebem bude člověk živ, ale každým slovem, které
vychází z Božích úst.‘“ Tu ho vezme ďábel do svatého města,
postaví ho na vrcholek chrámu a řekne mu: „Jsi-li Syn Boží, vrhni se
dolů; vždyť je psáno: ‚Svým andělům dá příkaz a na ruce tě vezmou,
abys nenarazil nohou na kámen‘!“ Ježíš mu pravil: „Je také psáno:
‚Nebudeš pokoušet Hospodina, Boha svého.‘“ Pak ho ďábel vezme na
velmi vysokou horu, ukáže mu všechna království světa i jejich slávu a
řekne mu: „Toto všechno ti dám, padneš-li přede mnou a budeš se mi
klanět.“ Tu mu Ježíš odpoví: „Jdi z cesty, satane; neboť je psáno:
‚Hospodinu, Bohu svému, se budeš klanět a jeho jediného uctívat.‘“ V
té chvíli ho ďábel opustil, a hle, andělé přistoupili a obsluhovali
ho.
Toto je skutečnost?
Dobro vyhrálo nad zlem - pohádka jako vyšitá.


je Božie slovo, - teda slovo
pravdy (s pravdivými historickými udalosťami, pravdivými dejinnými
príbehmi, osobami/i podľa mena, kultúrou, umením, a pod.), a tak ako
povesť, legenda, mýtus, či pohádka, to je naprosto vylúčené...

