Ateistická společnost

Bůh není vědeckým názorem, je náboženským názorem. Náboženství s tím pojmem přišlo, nikoliv vědecké zkoumání přírody. Tak ho do té vědy netahejme...
...to je čiastočná pravda - iste, Boh nie je objektom skúmania prírodných vied, lebo veda na to nemá metódy...vieme však, že v problematike existencie stvorenia (viditeľných a neviditeľných vecí toho sveta a Vesmíru) je veda v koncoch, nevysvetľuje podstatu existencie vecí a udalostí tohto sveta a Vesmíru (nevie podstatne nič o vzniku života, nevie definovať život, nevie nič o existencii neživých vecí), a tak, hoci neprijíma pojem "Boh-Stvoriteľ", - vo vedeckom myslení, uvažovaní, v teoretických prístupoch (nie vo výskume) sa uvažuje o Bohu, ako o hlavnej Príčine existencie sveta a Vesmíru, a zákonov, ktorými sú riadené...zdravý a mysliaci rozum vie, že nič samé od seba nie je, nevzniklo, ale všetko más voju príčinu - a v kaskáde príčin v logike myslenia všetko vedie k Prvej Príčine - kto to neprizná, nič nepochopil, staví na písku len svojho fantazírovania bez základu...

Zase kecáš. Bůh jako podstata existence tu podstatu nevysvětluje, jen říká „tak, a tady se dál zkoumat nebude!“ Jak vznikl ten bůh, nebo třeba i jen to, jak to stvoření měl udělat, nás prostě nesmí zajímat, protože tady si sami dáme za zkoumáním tečku! Věda tu není v koncích, pořád hledá dál. Že zatím nemá hotovo, neznamená, že tu nic objevit nelze! V koncích je tu naopak víra, protože se rozhodla dál nehledat, v domnění, že tady je hranice poznatelného.

Tady bych hodil vyjádření T. Halíka:

Křesťan nevěří v Boha, který by mohl nebýt – takový bůh, který je předmětem, o němž se dohadujeme, zda „existuje“, nebo ne, opravdu neexistuje. Je třeba si uvědomit rozdíl mezi jsoucny (nahodilými, kontingentními) včetně „nejvyššího jsoucna“ a bytím samým, které všechno zahrnuje, prostupuje a přesahuje. Boha nelze umisťovat do oblasti „jsoucen“ – byť jako jakési „nejvyšší nadpřirozené jsoucno“ na trůnu kdesi za realitou; takové strašidlo je naštěstí jen projekcí lidské fantazie. Největší katolický teolog 20. století Karl Rahner řekl, že Bůh, jak si ho představuje většina lidí, naštěstí neexistuje. Bůh nepatří do řádu předmětných jsoucen, nýbrž do řádu bytí: v něm žijeme, dýcháme, pohybujeme se a jsme, učí apoštol Pavel.

To je jen myšlenková konstrukce jakéhosi nového „vyššího“ levelu, který, tak jako vše, co nelze ničím podložit, nelze ani vyvrátit. Druhá možnost je, že boha tímto ztotožňuje s vesmírem. Pak by ale bůh těžko mohl mít ty vlastnosti, které mu křesťané přisuzují.

vesmír je již jsoucno a tedy vždycky "nižší" level. Bůh je "vně" jsoucna či jsoucno prostupující, to vše jsou jen nedokonalé příměry.

Bůh nevznikl nijak, je věčný a my s v této věčnosti pohybujeme v naší pomijítelnosti

To že lidstvo existuje na planetě Zemi, tedy ve Vesmíru, je jasně vědecky dokázané. Existence bohů v myšlenkách lidí je též vědecky dokázána a je prozkoumána i příčina pobožnosti. Pobožnost, tedy slepá víra ve fyzicky neexistující bytostí je prostě vlastnost mozků některých lidí vystavených v dětství psychickému nátlaku náboženských ideologií.

Z humánního hlediska mají lidé právo i na své kuriózní náboženské přesvědčení, pokud je nevede k páchání zločinů, jakými jsou i vraždy. Bohužel máme v současnosti z trojice bohů, ze semitského, islámského a křesťanského, namíchanou výbušnou směs, která zabíjí a ničí. Udržuje nenávist k jiným kulturám. Výhled na mír - nulová naděje.

No a konflikt asijských ruso-mongolů s Ukrajimou, EU a USA hoří od 2014. Dosud stál statisíce lidských životů a miliony zoufalých lidí, kteří přišly o své syny, o manžele a o otce, nehledě na biliardové hospodářské ztráty. A s podivem je, že se i na "západě" najdou lidé, kteří obhajují tento rakovinný vřed a metastázy v ruSSácku a radí nechat tu imperialistickou rakovinu šířit i v civilizované Evropě. U některých lidí na Slovensku i v Česku se projevuje vliv asijské DNA importované do Evropy Attilou a jeho bráchou, když si tu založil Uhry. Hunové pocházeli ze střední Asie a rozlezli se na západ.