Ateistická společnost

Ty jsi debil, nebo, co za kokotinu to píšeš?

Ty jsi se tady psal o tisících foto na internetu.
Já napsal, že při posuzovaní toho tzv. zázraku byla někým jako důkaz přiložena jen jedna fotka a ta byla vyhodnocena jako podvrh.

Bylo tam plno fotoreportérů - proč se nenašlo žádné foto z dané události?
Protože se žádný zázrak nekonal.
Stačilo zakřičet, že se Slunce pochybuje a zmátořeni lidé viděli pohyb a dosvědčili to.
Oční klam, při pohybu mraků přes sluneční kotouč.
A měnící se barvy Slunce?
Při dlouhém pohledu do Slunce není se čemu divit.

Davová psychóza je psychologický fenomén, při kterém dochází k náhlému a masovému změně chování, vnímání nebo fyzického stavu u skupiny lidí - davu. V tomto stavu jednotlivci často ztrácejí schopnost racionálního uvažování a pocit osobní zodpovědnosti, protože se nevědomky přizpůsobují emocím a jednání ostatních členů skupiny.

nejsi debil? píšu jaké byli ty foťáky, že to s nima nešlo vyfotit.
Místo toho, aby si vědecky vysvětlil to že to nebyl zázrak tak tady
vykládáš pičoviny o nějaké fotce.
tebe jako ateistu nezajimají vbědecké důkazy, sereš na ně, ty jen věříš, že to nebyl zázrak.
A tomuto věří všichni ateisté nedokážýí to vysvětlit.
A když to nedokáží vysvětlit tak řekonu pičovinu o tom, že se to nestalo i když jsou důkaźy že se to stalo, klasické jednání plochozemcu.

Obyčejná davová psychóza.
V praxi může být davová psychóza vyvolána silným společenským tlakem, strachem nebo náhlou událostí, která naruší pocit bezpečí celé skupiny.

Davová psychóza se může projevovat různými způsoby:
Fyzické projevy - masový kolaps: Skupina lidí může najednou začít padat k zemi, zvracet nebo vykazovat známky hyperventilace (např. v důsledku extrémního stresu).
Sociální a agresivní projevy: Skupina může začít jednat násilně, vyvolávat nepokoje nebo se společně účastnit iracionálních rituálů či protestů.

davová psychoza tu byla vyvrácena tím, že tento zázrak byl pozorovám i jednotlivci v okruhu 30km (bylo to tu napsáno nejméně 3x
de sem další rozumné vysvětlení kromě toho, že se to nestalo protže toto bylo také vyvráceno dobovýmy texty a svědectvím.

Proto považuji náboženství za drogu, potvrzenou faktem, že v opojení drogou přestanou být lidé příčetní. Mají pak "nadpřirozené" zážitky, třeba vidí a mluví s bohem, po svaté zpovědi se cítí omládlí, znovuzrození a podobně.
Davové psychózy lze dnes studovat třeba i na reakcích fanoušků před, za a po fotbalovém zápase, ale také davových bitkách v rómských komunitách. Ale také za náboženského šílenství, které propuká i mezi křesťany o příležitosti velikonoc, kdy se fanatici masochicky bičují do krve, nechají přibíjet na kříže, nebo dělají jiné bláznoviny.
Nezapomenutelní jsou i Flagelanti z Temného středověku za náboženské potrhlosti. Lidé, kteří se nechali ukecat, že se blíží konec světa a tak ze sebe strhali šaty, opustili své příbytky, pole, domácí zvířata a vydali se na bezcílnou pouť za sebebičování ... a umírali hladem, infekcemi a vyčerpáním.
No a nakonec i ty masové sebevraždy příslušníků sekt.

Nepopisuješ projevy drogy ani projevy nepříčetnosti.

Mimochodem - v té době už byli i filmové kamery.

a to je důkaz že to nebyl zázrak?
kdyby tam někdo tu kameru donesl, tak to s nic nenatočí protože ty kamery měli jen širokoúhlý objektiv a na fotce by to byla jen špendlíková hlaviška.
Navíc Portugalská proticírkevní vláda v té době náboženská shromáždění tvrdě potlačovala a tehdejší tisk se událostem ve Fatimě spíše vysmíval. Státní ani komerční filmové týdeníky neměly zájem posílat drahou techniku na místo.

No konečně jsi napsal pravdu, Portugalci se tomu "zázraku" ve Fátimě chechtali. To akorát vatikánští mafiáni to zbaštili i s navijákem.

Objektivy mají v principu čočku s rozličným výbrusem, který dá odpovídající ohniskovou vzdálenost.
Takže s krátkou ohniskovou vzdáleností objektivu k fotocitlivé desce, papíru a nebo filmu dostanu široký úhel záběru.
S zvyšující se citlivostí fotocitlivé vrstvy jodidu stříbra na nosiči se zkracovala délka expozice na zlomky sekundy. Byly vynalezeny uzávěrky nakratičké expoziční doby a tak i ostré fotky pohybujících se objektů (cílové fotografie na dostizích).
Roku 1888 začal Kodak průmyslově vyrábět rolovaný pás fotocitlivé vrstvy na papíru i na (hořlavém) celuloidu. Kamery se zmenšily, vznikaly důmyslné konstrukce kapesního formátu a podobně.

No a první sled fotografií cválajícího koně (z asi tuctu kamer se skoro metrovým odstupem) vyřešil hádky fandů dostihového sportu, "jestli existuje okamžik při cvalu, ve kterém se kůň nedotýká země".

vyfoceno 19. června 1878