Proto považuji náboženství za drogu, potvrzenou faktem, že v opojení
drogou přestanou být lidé příčetní. Mají pak "nadpřirozené" zážitky,
třeba vidí a mluví s bohem, po svaté zpovědi se cítí omládlí,
znovuzrození a podobně.
Davové psychózy lze dnes studovat třeba i na reakcích fanoušků před, za a
po fotbalovém zápase, ale také davových bitkách v rómských komunitách.
Ale také za náboženského šílenství, které propuká i mezi křesťany o
příležitosti velikonoc, kdy se fanatici masochicky bičují do krve, nechají
přibíjet na kříže, nebo dělají jiné bláznoviny.
Nezapomenutelní jsou i Flagelanti z Temného středověku za náboženské
potrhlosti. Lidé, kteří se nechali ukecat, že se blíží konec světa a tak
ze sebe strhali šaty, opustili své příbytky, pole, domácí zvířata a
vydali se na bezcílnou pouť za sebebičování ... a umírali hladem,
infekcemi a vyčerpáním.
No a nakonec i ty masové sebevraždy příslušníků sekt.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
1
1