Ateistická společnost

Asi jo, jsem se o tom po letech dočetla v Bibli že něco tak jo :-)

Tam je důležité, co jsi prožívala a ne úplně, cos viděla, to je jenom vizuální forma. Bible je taky kniha plná symbolů, tak jako každá posvátná kniha.

Bible je taky kniha plná symbolů, tak jako každá posvátná kniha..to je tvoj názor, Biblia nie je plná symbolov, bolo by to tam (o symbolike, symboloch) napísané.... Biblia obsahuje obrazy, podobenstvá, prirovnania, metafory, ale nie symboly...vkladanie "symboliky" do Písma je ateistický prístup...

Symboly mají také Svědkové Jehovovi ...

Vyjmenoval jsi různé způsoby symbolického vyjadřování.

Otevři si tu Bibli od konce, vědče, tam máš Zjevení plné symbolů...

jé Krudox přijel z dovolený

Jsi tupý jak tágo a asi nemáš žádné teologické vzdělání.

Beránek, had, lev, kozel, vinná réva, voda, světlo, tma, oheň a atd. v mnoha textech vyjadřují úplně něco jiného.

Píš že je to podobentví či metafora. A to by tak mohlo být. Používat slovo symboly může být zavádějící, hodně mi to připomíná SJ a odborníky ateisty. My věřící věříme tomu co čteme, nejsou to pro nás symboly nýbrž pravda vyjádřena v podobenství či metafoře a někdy přímo doslovně. Tedy doslovně věříme že u přijímání je přítomen živý Kritus. Jde o to že víra je živá, že se žije v živém slovu či posvátných úkonech. O symbolice mluvíme spíše v profánných souvislostech. Něco co platí nezávisle na víře. Třeba symbol míru - holubice, nebo symbol jara - sněženky etc.

ještě jako dítě mě překvapila paní učitelka když nám vysvětlovala že písmena jsou symboly a každé slovo je symbol. Za písmenem a za slovem vidíme konkrétní význam. čteme písmenka židle a před očima nám vyvstane židle. tedy je to abstrakce. To je OK, a lze to takhle jiště aplikovat i na posvátné texty. NIc proti. Jen jako věřící říkám, že je to více než symbol... je to spíše stav...okamžitý dotek Boží, hlubší než nějaký symbol. Ovšem jen pokud věřící to dovolí. TAky může brát různé věci za symboly a pluje po povrchu.

Ano, to je v pořádku a je to tak správně. Aby symboly působili, tak musí být žity vnitřně a za tím účelem musí být brány či vnímány konkretisticky/fak­ticky a ne symbolicky/obrazně.
To je ostatně důvod, proč začal být Budha uctíván, třebaže vysloveně vybízel k opaku.

Symbolika je způsob vyjádření, při kterém konkrétní věc, obraz, zvuk nebo znak (tzv. symbol) odkazuje na něco jiného – obvykle na nějaký abstraktní pojem, myšlenku, emoci nebo hlubší význam, který tento symbol sám o sobě nemá.

Například :
Symboly - jako kříž nebo beránek - shrnují celé teologické systémy a víru do jednoho znaku.

tak tak, náboženství je plné symbolů a symbolických úkonů. To samé magie, na ní se to možná nejlépe ilustruje: magický obřad je symbolický obřad, magik stojí v magickém kruhu, kterýžto je symbolem (ochranného prostoru), drží v ruce magickou hůlku, kterážto je symbolem (jeho vůle), na krku má pentagram, kterýžto je symbolem (jeho moci a rovnováhy) a může používat další symbolické pomůcky. Nejinak je tomu u náboženského kultu.
V tu danou chvíli magické operace magik tyto pomůcky samozřejmě nevnímá jako symboly, ale "žije" jejich obsah, tzn. hůlka je opravdu jeho vůlí, pentagram opravdu jeho mocí (a taky s nimi v daném smyslu při operaci manipuluje, např. když ztrácí svou moc, tak sáhne na svůj pentagram, příp. ho stiskne), kruh je opravdu ochrannou zdí. Stejně tak např. Kristus na kříži je v křesťanství symbolem spásy/vykoupení, ale když v kostele věřící stojí či klečí před Kristem na kříži, tak situaci nevnímá tak, že by stál před symbolem, nýbrž stojí před opravdovým Kristem z masa a kostí přibitým na kříži - jako by stál na té Golgotě/Kalvárii před tím právě ukřižovaným Kristem. Na jednu stranu chápe, že je to "pouhé" ztvárnění, na druhou stranu ale zároveň prožívá obsah toho ztvárnění.
Čili technicky vzato jsou to všechno symboly, které ovšem jako takové nemusí být rozpoznávány, ať už nevědomě nebo i úmyslně, protože je mentálně zpřítomněn a prožíván jejich obsah.