myslím že to vůbec nesouvisí s tím co řešíme. žádných omylů se nedopustil. Vývoj probíhá skokově a v průběhu vývoje došlo k mnoha různým podmínkám, které zúsobily že se adaptovaly jen některé druhy. Nijak to nesouvisí s tím zda je někdo omylný či neomylný. vše může probíhat jen dle zákonitostí které jsou dány. Ovšem my nevidíme zda v tom všem není ještě složka která vede k schopnosti vědomě a svobodně myslet jako odraz obecné schopnosti v samotné existenci BYtí zakodované a která se projeví teprve v určité složitosti struktury mozku. Platíme za to cenu vzájemné roztříštěnosti a pocitu smrti (těla). Schopnost sebereflexe a uvěodmování je zachována... ale v různých roztříštěných strukturách které považujeme za ne-já (ti druzí)
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
