Takže hurá do sebe?
Neřekl bych, že se obranný boj o přežití dá popsat jako "hurá do nich". Snad se umíš vcítit do situace napadeného, co se snaží přežít, a chápeš, že tam žádné "huráctví" zrovna nepanuje. S těmahle řečma musíš jít na agresora, tedy na ruSSáky, a ne na napadeného, který nemá jinou možnost, než se útoku útočníka bránit. Ten je hurá do války, hurá do nich.
To mě někam pasuješ a zaměňuješ "hurá do sebe" za "hurá do nich". Můj pohled vychází z obavy o budoucnost. Jde o to najít řešení, které bude přijatelné pro všechny strany, protože nic jiného než dialog není z dlouhodobého hlediska uskutečnitelné. Hledání diplomatické cesty není slabost, ale nutnost, jak zabránit globální katastrofě. Z logiky věci vyplývá, že pokud v konfliktu figuruje jaderná velmoc, nelze očekávat, že na fatální ohrožení bude reagovat jinak než použitím svého arzenálu. Proto je třeba používat a uskutečňovat slůvko mír.
To řešení se hledá už 4 roky a ještě se nenašlo. Dokud tady bude strana, která bude chtít zničit jiný národ, tak prostě válka bude. Dokud bude existovat útočník, který nebude ochoten ustoupit od svých zločinných cílů, tak válka bude. Tak to vždycky bylo a vždycky bude. Zcela logicky. Neustálé opakování slova mír s útočníkem nic neudělá.