Ten Voltairův citát je o lidské představivosti, o tom, co všechno člověk dokáže vytvořit, když chce, ale zároveň jak moc je omezený vlastním poznáním. Proto se v lidských dějinách obraz Boha neustále mění a vyvíjí podle toho, co lidé zrovna prožívají. V první části Starého zákona si lidé na drsném Blízkém východě, kde byla síla znamením moci, představovali Boha jako kmenového vůdce, který si pak není jistý Abrahamovou loajalitou, a proto ho zkouší. Později, v Novém zákoně, pod vlivem utiskování Židů Římany, ta samá lidská představivost vytvořila obraz Boha jako milosrdného Vykupitele hříchů. Tvá věta, že se Bůh přizpůsobuje člověku, to jen potvrzuje. Ve skutečnosti se totiž nepřizpůsobuje Bůh, ale naše lidské představy o něm. Děkuji za podnětný doplněk.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
