na nebi letí letadlo - to je asi tak jediné mé slovní spojení kdy použii slovo nebe a ještě občas ,protože preferuji výraz obloha
jo a Vesmíru říkám Vesmír nebo Kosmos
Ano, ještě bych přidal obláčky na nebi. Pochopitelně je na nebi i
slunce a měsíc, ale to je jen poetická formulace. 
na nebi, ne v nebi
Jako nebe či nebesa se označuje místo či stav blaženosti mimo tento svět, kde podle některých náboženství dlí Bůh, nadpřirozené bytosti (andělé), případně i duše lidí, kteří do nebe budou přijati. Nebe se obvykle umísťuje nahoře, nad oblohu. V Novém zákoně se píše o Ježíšově nebeském království, kam budou lidé vzkříšeni po konci světa. V Apoštolském vyznání víry je uvedeno vzkříšení celých lidí, tedy s duší i tělem. https://cs.wikipedia.org/wiki/Nebe
--
Nedává to vůbec smysl, tedy v dnešní době, kdy víme, že svět nebyl stvořen před pár tisíci lety, není středem Vesmíru, Slunce a Měsíc nejsou lampy a Země není placatá a fousatý děda Hospodin na nás z mráčku nekouká, co děláme.
Mají v tom zmatek i věřící, někteří tvrdí že Ježíšovo nebeské království teprve přijde, a někteří že už tu je. Nejspíš je to tím, že b Bibli Ježíš slibuje svůj návrat i s nebeským královstvím ještě za života těch kterým to říká. Plynou z toho dvě možnosti, že to byl planý slib, nebo že už tu to království je ( za mně si takové nebeské království můžou strčit .... )
Myslím že už tu je, pouze někdo je schopen ho vnímat, tedy být šťastný že žije.
A co si počnout s ateisty, kteří jsou stejně spokojeni se svými životy, jako teisté ?
Rozdíl v chápání života je, že teisté jej považují za dar nějaké
pohádkové bytosti a ateisté za přírodní proces.
Ti první jsou nuceni za ten dar permanentně děkovat a páchat rituály, aby z
vůle (zlovůle) oné pohádkové bytosti nebyl náhle ukrácen. Ti druzí si
žijí svobodně bez povinnosti vykonávat nějaké děkovné obřady a délku
svého života ovlivňují svými intelektuálními schopnostmi (pochopitelně
jen do určité míry, omezené přírodními i sociálními situacemi).