Označení "fašismus" je odvozeno od italského "fascio", což je v
češtině "spolek". Musolini tak pojmenoval svou partaj, čímž fašismus
obdržel negativní příchuť. Prakticky se tedy každá spolková instituce,
nebo i ideologie, která proklamuje soudruhy a členy za vyjímečné, za
lepší, za nadlidi a s nároky na vedoucí úlohu dá nazvat fašismem.. To
platilo i pro hitlerovské Německo, pro stalinistický komunismus a
pochopitelně i pro klerofašismus.
Nikdo nikomu nebrání, aby žil věrně podle koránu, bible, nebo jiných
návodů kdysi někým sepsaných. Problém nastane, když se takový věrný
apologet své ideologie začne navážet do lidí jeho ideologii
nesdílejících. Nebo nedej bóže chce exekutovat zákony (a tresty) sepsané
někým před tisíci lety v nám cizí "kultuře".
Lidé jsou výsledkem Evoluce a tak se biologicky neliší od ostatních zvířat. Co se týče mentálního "výkonu" mají se zvířaty podobné vlastnosti. To platí pochopitelně i pro emocionální stránku osobnosti. Lidé propadají zuřivosti zrovna jako jiný dobytek, plaší se zrovna jako koně, měří si své síly jako berani, spolupracují ve smečce jako vlci, hrají si jako koťata, podléhají "volání přírody", jako celé společenství zvířat. Pochopitelně mají lidé většinou navrch nad zvířaty, zejména v organizování společnosti a v synergii.
Co se týče sexuality, tak jsou si lidé s ostatními zvířaty přibuzní až jéjej. Výjimku tvoří snad jen masochismus a sadismus, v tomhle vynikají akorát lidé. Celý Středověk a část Novověku se určitý druh lidí vyžíval v sadismu (inkvisitoři), kdy z mučeného páčili doznání, že provozují koitus s čerty, spolupracují s pekelnými mocnostmi a očarují sousedce kozu aby nedojila.
Připomenu Janu z Arku, která se svým odhodláním a vlastenectvím
dokázala povzbudit Francouze k vítěznému boji proti Angličanům. A jak byla
odměněna se ví, upálili ji jako čarodějnici.
Účel světí prostředky.