Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

z čarodejníckych procesov je jasné, že čarodejnice neexistovali a neexistujú...to si priali len tí samozvaní sudcovia hlavne v protestantskom prostredí Nemecka a Švajčiarska - v RKC žiadne čarodejnícke procesy neboli), ktorí sa potrebovali dostať k majetkom čarodejníc...

Z historie procesů s čarodějnicemi
K prvním inkvizičním procesům s čarodějnicemi došlo v Německu po roce 1230 a byl za ně zodpovědný inkvizitor Konrád z Marburku. Roku 1231 kodifikoval římskoněmecký císař Friedrich II. Sicilský ve svém zákoníku zvaném Statuta z Melfi za zločin čarodějnictví trest smrti upálením. Papež Jan XXII. vydal v roce 1326 bulu Super illius specula, v níž bylo čarodějnictví dáno do přímé souvislosti s kacířstvím a papežští inkvizitoři dostali oprávnění pronásledovat i kouzelníky a čarodějnice;[6] zatvrzelí jedinci měli být mučeni, dokud se nedoznají.[7][8] Vzhledem ke zformování pohledu na čarodějnictví jako na zločinný stav se čarodějnictví stalo smíšeným trestem (církevně-světským), čarodějnictvím se proto zabývaly i světské soudy a panovnické zákoníky. Ke skutečně masovému a celoevropskému pronásledování však došlo až na sklonku středověku, zejména koncem 15. století.

Dne 5. prosince 1484 svou bulou „Summis desiderantes affectibus“ podpořil papež Inocenc VIII. úsilí dominikánů Heinricha Kramera a Jakoba Sprengera, kteří pronásledovali čarodějnice v severním Německu. Ti pak v roce 1486 poprvé vydali knihu Malleus maleficarum (česky Kladivo na čarodějnice). Podle Kladiva pocházela moc čarodějnice ze soulože s mužským démonem, jímž byl incubus; čaroděje s ženským démonem, jíž byla succubus; čarodějnice byly autory Kladiva na čarodějnice považovány za pozemské zástupce knížete zla.

Visitore, nemáš tedy pravdu. Procesy s tzv. čarodějnicemi iniciovala a organizovala především katolická církev. V našich zemích pak jen katolická církev a její nástroj - inkvizice. Viz třeba působení Bobliga z Edelstadtu na Šumpersku. Že se později přidaly i některé jiné církve, např. protestanti, to na věci nic nemění.

Severní a střední Německo inklinovalo svým naturelem k "pronásledování" odsuzování nepohodlných osob. Mysím že to vůbec nesouviselo s katolictvím jako spíše s místní tradicí. Taky se tam ujalo luteránství.

Je to životní styl (jen můj názor) kdy silnější vyhrává a lidé jsou k sobě jako vlci. Křesťanství může postupovat směrem k baltu, ale povahu lidí nezmění ani za 100 let a ani za 200. Jak zacítí moc, a možnost něco ukořistit tak to udělají. To byl i případ Bolbiga ze Šumperska. To byl chamtivec a vykuk, co chtěl lehce přijít k majetku. Působil jako právník ve Slezku. Nemyslím že to mělo neco do činění s katolickíou církví, spíše se jí zaštitoval a zneužíval ji.

Dívám se právě že to byl rakušák, ale všude se najdou chamtivci co se ničeho neštítí a zaprodají pro mrzký peníz i vlasntí matku.

Před začátkem 16. století - a z té doby je uvedená ukázka - tam byli pouze katolíci. Procesy iniciovali jmenovaní papeži.

Opravdu? Jsi si jistý že papež to inicioval? Nebyly to spíše různé nároky místní šlechty a ty si stěžovali u papeže, popřípadě usilovali o jeho schválení aby se oni prodrali k nějakým majetkům?

V té ukázce máš vyjmenována jména papežů, kteří procesy iniciovali, doporučovali mučením vynucená přiznání, podporovali vydání proslulého Kladiva na čarodějnice... atd.
Já už nevím, co víc dodat...

Papež byla nejvyšší autorita západního světa a i císaři a králové byli dosazováni a korunováni se svolením papeže. Bez papežovy vůle se nepohl ani lísteček na stromu, prostě neomylný, vševědoucí a všemocný bůh na Zemi, si to tak "malovali" katolíci..

Protiváha k světskému panovníkovi. Ve své dob to bylo dobré kvůli oslabení totalitní moci jednotivce. I panovník musel žádat schválení papežem, neměl neomezenou moc.

Od té doby se vyvinula demokracie a oslabila se moc církvi. Ale to je OK.

Podívej se, ono se to nedá tak lehce smést ze stolu tvrzením, že inkvizitoři a jejich kati nebyli křesťané, protože se svými činy sami exkomunikovali. Asi jako Musolini, Hitler, či Stálin.

Takže, všechno kruté bylo prováděno a podporováno křesťany, lidmi s křesťanskou výchovou a křesťanskou indoktrinací křesťanské ideologie. A to z prostého důvodu, že všichni Evropané té doby byli křesťany a měli moc k provádění svých činů

Tím nechci pochopitelně tvrdit, že křesťanství bylo zdrojem zla, ale naznačuji, že křesťanská ideologie a křesťanská výchova neudělá z rozeného padoucha svatého anděla. I Luteráni byli a jsou křesťané, jako jimi jsou i SJ a Husitští bratři.
A i nektřesťanští hinduisté se mohou chovat a jednat "křesťanštěj" než nejpokřtěnější křesťan.

Zkrátka člověk je takovej, jakým se stal od splynutí spermie s vajíčkem a výchova je jen poslední slupkou osobnosti. Ta může být sladká i u smrtelně hořkého plodu.

Křesťanství vstupovalo do určité konstalace a tradice a zvyklostí daného území a mělo ho (můj názor) kultivovat. Dát mu určitý řád a naučit ho respektovat zákony, které byly většinou humánnější než zákony tradiční. Jistě že to šlo ztuha, nelze proměnit charakter a zvyklosti národa nějakým nařízením, děje se to postupně a velmi pomalu.

Faktem je, že během kristianizace se svobodní lidé stali nevolníky a trvalo to do 18. století.
I dříve existovalo nevolnictví, které bylo vlastně otrokářstvím. Takže církev jen božsky legalizovala otrokářství/ne­volnictví. I v bibli, jak jsem byl poučen se akorát pobožným nařizuje, že se svými otroky mají zacházet lidsky.

To je asi tak k tématu humanita pod bičem církve a šlechty.

nepíšete pravdu, zavádzate, - práve kresťanstvo odmieta akúkoľvek neslobodu človeka - odmieta i nevoľníctvo a otroctvo, a práve kresťanstvo de facto zničilo tieto dve obludné systémy neslobody človeka a podriadenosť "vyšším" vrstvám (spoločenským i rasovým...ap. Pavel pochopiteľne (z vtedajších spoločenských príčin, aby,ako sám píše, neprovokoval židovské a pohanské vládnuce vrstvy, a nevyvolával nepokoje) "toleroval" otroctvo, ale v hĺbke srdca a duše s ním nesúhlasil, lebo to bolo proti Kristovi (jasne o tom píše vo svojich listoch) - ...pri tejto "tolerancii" jasne definoval a prikazoval vo svojich cirkvách, ako sa majú správať otrokári k svojim otrokom - v empatii a láske! - píše, že ak sa otrokár bude správať k otrokovi v láske a tolerancii, aj otrok mu bude verne slúžiť - pochopiteľne odmietal represálie ottorkára voči otrokovi, a tobôž bol tvrdo proti otrokárskom "vlastníctve" života otroka....
Následné dejiny kresťanstva tvrdo odsudzovali nevoľnícky a hlavne otrokársky systém, hoci je smutné, že otrokárstvo (po koloniálnej nadvláde niektorých krajín) falošne praktizovali práve pomýlení a pokryteckí (proti evanjeliu) "pravoverní" kresťania...prosím, píšte pravdu!

o, ako vidím, kopírujete z Wikipedie...nez­mysly!

Jsou to historická fakta. Je tam snad nějaký nepravdivý údaj?
Na církevních školách se o tom zřejmě neučí.

áno, sú tam nepravdivé údaje...

to musíte dokázat...