Věřící nedisponuje žádným jiným druhem lásky než nevěřící. To je zas jen finta vašich vymývačů mozků. To, že nějaký druh lásky je podmíněn vírou, neplyne z ničeho jiného, než z víry samotné, v ní jste si ho definovali takovým způsobem, aby to nešlo vyvrátit. Prostě ať dělá nevěřící co dělá, vždycky řeknete, že nevěří, takže to nemůže být z agapé (protože agapé je definováno tak, aby bylo na víře závislé), takže je mu to houby platné. Ale že by byla nesmyslná ta definice, na to pomyslet je hřích, že? Není vám divné, že tatáž láska je u věřícího hodnocena jinak než u nevěřícího? Ona to totiž je ta samá láska, i když tahle hloupá definice říká, že ne. To aby ovečky měly o důvod víc bát se opustit stádečko. Jsi ve stádu? Pak je tvoje láska agapé. Nejsi? Pak máš smůlu… Láska v člověku je (nebo není) nezávisle na tom, jestli za její zdroj považuje Krista nebo nějakého jiného boha, nebo ne. A nijak se neliší.

,
A vo to de.