Bohu se věnuješ tak, že se věnuješ rodině. Nebo sis myslel něco jiného? Bohu se přece člověk věnuje skrze své činy, myšlení, slova, vztahy k lidem a celkově způsob života.
Bohu se věnuješ tak, že se věnuješ rodině. Nebo sis myslel něco jiného? Bohu se přece člověk věnuje skrze své činy, myšlení, slova, vztahy k lidem a celkově způsob života.
Oni nevěří že s tím Bůh jakkoliv souvisí. Protože jsou nevěřící. Takže Bůh vstupuje do vztahů tak kde se v něj věří.
Jednoduché, jeden může věřit že to dělá s pomocí Boží (s jeho ochranou) a druhému to je jedno.
Šlo myslím o to, jestli v teisticko ateistické domácnosti vládne bůh.
Takže se věnuješ bohu a rodině současně a stejnou mírou? Nebo je to
jinak myšleno?
Dále píšeš že na věnování se bohu stačí vést řádný život. Proti
tomu se musím ohradit, vedu řádný život a na pohádkové bytosti nazývané
pobožnými lidmi bohy, kašlu z vysoka. Nenechám se přece urážet. To se mi
fakt ještě nestalo, aby mne někdo podezíral z pobožnosti. 