,
teismus nie je prirodený stav človeka - potvrdzuje to
história od objavenia sa prvého človeka - mal v sebe
zakódovaný/zaštepený vo vedomí a svedomí od počiatku zmysel, pocit,
presvedčenie, že okolo nás existujú nejaké nadprirodzené sily, a tak si
zadefinoval a zaviedol vo svojej parciálnej vedomosti (alebo parciálnej
nevedomosti) v rámci svojej kultúry rôzne božstvá, ktoré uctieval, ktorým
dôveroval (bolo to akési nedokonalé videnie a chápanie jedného Boha, akýsi
"rozštiepený" Boh na rôzne božstvá),
...ale v určitom vhodnom čase, keď Boh oslovil Abraháma
(zrejme si ho zámerne vybral, keď predpoznal jeho ochotu k viere v neho), a
ten v neho uveril, sa začal uctievať v komunite židov len jeden
Boh, ktorý sa však v plnosti pravdy (taký, aký v skutočnosti je)
zjavil, ako píše ap. Pavel: vtedy, keď sa najviac rozmnožil hriech, vtedy
sa zjavil Boh-láska vo svojom Synovi, Ježišovi Kristovi,
ktorého určil (a Syn to v slobode prijal) ako spásnu obetu za naše
hriechy...
Předmět diskuze: “Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
Máte nastaveno: řazení od: nejnovějších v stromovém zobrazení
1
1
