,
Zdravím všechny, jak vidím tak téma "Ukrajina" hýbe i náboženskými
diskuzemi stále.
Včera odpoledne jsem byla navštívit rodinu mého syna. Asi 300 metrů od
jejich domu bydlí, také v rodinném domku, starší sestra mé snachy (je jí
48 let) s manželem. Jsou bezdětní bydlí v přízemí a v patře mají
ještě jeden byt 3+1. Do toho bytu přijali uprchlíky z Ukrajiny: dvě sestry
s dětmi. Ta mladší má 11 měsíční holčičku, ta starší dva kluky - 5 a
8 let. Ta mladší je doma, kluci chodí do školy a školky a ta starší
pracuje v jedné firmě ve Val. Meziříčí. Po měsíci prosily, zda by
nepřijali i jejich babičku (77 let), tak pro ni syn zajel kdesi na hranice.
Rodiče těch děvčat bojují, otec i matka, a také otec toho miminka. Otec
kluků pracoval již dříve v Německu jako řidič kamionu a teď vozí
humanitární pomoc z Německa na Ukrajinu. Babička také nechtěla odejít,
až po měsíci ji přemluvili. Až když z její rodiny bylo zabito 10
lidí....
Ti lidé byli (a ještě jsou) hrozně vystresovaní. Děvčata si už zvykla
ale ti dva kluci stále ne. Když přeletí letadlo nebo jede po vsi sanitka a
houká, utíkají se schovat. Nejvíc je postižená babička, byla tam
nejdéle.
Neplánovala jsem k nim jít ale měla jsem v autě pro ně pár drobností.
Dávala jsem to mamince od snachy ale ta mne překecala ať s ní k té druhé
dceři zajdu. Moc se mně nechtělo ale pak jsem domluvila bolavému kolenu a
pomaloučku se vyšourala na kopeček. Bylo krásné nedělní odpoledne,
všichni byli na zahradě, děti si hrály, miminko koukalo, smálo se,
domlouvaly jsme se rukamanohama a smály se tomu taky. Pohodička! Do té
pohodičky přijeli dva motorkáři k mému synovi, shora ze zahrady jsme se na
ně dívali. Vytáhla jsem telefon že zavolám synovi aby je poslal za námi
nahoru, aby si kluci mohli vylézt na motorky. Ale než telefon zazvonil, jeden
z těch motorkářů zmáčkl klakson. Jen tak, aby předvedl jak to houká.
Byla to taková ta trumpeta co motorkáři - fajeři - mívají, určitě to
znáte. Zvuk opravdu na zabití! V tom okamžiku se pohodička v zahradě na
kopečku změnila v paniku. Kluci vyděšeně popadli maminku a táhli ji pryč
a i ty maminky se vyděšeně utíkaly schovat! Nejhůře na tom byla babička.
Tak vyděšeného člověka jsem ještě nikdy neviděla! Všichni zmizeli ve
sklepě a vůbec jsme je odtamtud nemohli dostat! Až když ti motorkáři
přijeli za námi nahoru, svlékli si kožené hadry - jsou to manželé, ten
"trubač" je 40letá žena!! Trvalo víc než hodinu než jsme je dostali ze
sklepa ven!
Tak mně řekněte: když se na té Ukrajině NIC NEDĚJE, proč jsou ti lidé
takhle vystresovaní? I ty děti! Dospělý člověk by ten strach možná
dovedl zahrát! Ale ty děti? A ta babka, která ze sklepa téměř nedokázala
sama vyjít?
No a teď ta největší pecka: víte, ODKUD ta rodinka je? Kde na Ukrajině
bydlí? KDE prožila takováto traumata?
Z Donbasu? Z Kyjeva? Ze Lvova?
Kdepák!
Ony jsou od Užhorodu!
Do Chebu to mám odsud 500 km ale do Užhorodu jenom 430 km! 
To je setsakra blízko!
Tož tak.....
1