Já ten důvod vidím v rozdílností jejich "cesty". Jinak ale oba mají pravdu.
Já ten důvod vidím v rozdílností jejich "cesty". Jinak ale oba mají pravdu.
Poslis Ježíš v té době kde žil musel to podat takto,aby je zaujal,no a Buddha opět kdyby to chtěl pojat jako Ježíš věděl že by neuspěl,v té době v Asii řešili způsob života jinak,kdyby na ně přišel s Bohem,nakopali by ho,musel je zaujat tím co už oni znali tedy v jiném smýšlení.
Buddha měl taky dobré piar znaly ho jako bohatého a později člověka osvíceného, který zkusil všechny možné způsoby, nedokázal si představit že by neustále žil samsare.
To si tak úplně nemyslím, i v Asii za Budhovy doby existovali teistická náboženství, viz třeba ten hinduismus, z něhož Budha původně vycházel. A naopak za Ježíšových časů existoval gnosticismus, který neuznával jen prostou víru, nýbrž dost apelovali na nutnost uskutečnění vnitřního poznání, které až teprve mělo spásonosný účinek. I když tím nechci popřít, že vliv na onu volbu "cesty" u obou pánů mělo kulturní pozadí prostředí, v němž se nacházeli (a z něhož sami vycházeli/vyrůstali). Poněvadž každá ta cesta má své výhody a nevýhody a je tudíž nutno vzít v úvahu způsob uvažování dané společnosti.
Siddhártha Gautama později vnitřní člověk na západě Buddhista byl syn kastovního krále a jeho žena krále měla sen ,kde tančí se slunetem, což znamená že když se jím narodí dítě,bude buď pokračovatelem rodu jeho rodí a mocný vladař po svém otci,nebo se všeho vzdá k probuzení, druhá volba se potvrdila i na vzdory otce, který ho obklopil prepichem, ženami a nesměl vědět co je smrt stáří a zrod.