Prosím tě věz, že se tě nechci nějak dotknout.
Lidé jsou různí a tudíž i jejich mozky pracují různě. Už jsem jednou
psal, lidi jsou geniální i prostí, chytří i hloupí, kreativní i
konzumní, extroverti i introverti, vzteklíci i kliďasi ... Takových
protichůdných vlastností lidských mozků jsou snad tisíce.
Ty patříš k těm, kteří "zažili" (v úvozovkách je to proto, že to není
realitou) něco pohádkového, buď za to ráda, ale akceptuj, že jsi
výjimkou, z průměru, jako byl výjimkou z průměru třeba Mozart. Živé
sny, sny za bdělého stavu ... to se může některým přihodit, jednou,
víckrát a někdo je může mít často, ale většina lidí je nemá nikdy.
Kdysi jsem čet na toto téma úvahu a jeden psychiatr tvrdil, že zhruba deset
procent Evropanů, má za svúj život aspoň jednu halucinaci, aniž by trpěli
nějakou chorobou a nebo měli traumatický zážitek.
Vzpoměl jsem si na přítelkyni z dětství, která mi, už jako dospělá žena, vykládala, že když jí umřela maminka, tak měla nějaký čas (pár týdnů) za dne vidění, jak ji její matka přivolává pokynem rukou k sobě. Došlo to tak daleko, že uvažovala nad sebezabitím. Lékaři ji z toho, po jejím neúspěšném pokusu, dostali.
Proto si myslím, že se s takovými stavy musí zacházet opatrně.

,