Čili ti pocit bezpečí dává důvěra v lidi a státní instituce. No to věřícímu taky. Z čeho by jsi ale čerpal pocit bezpečí a ochrany třeba před tisícem let?
Čili ti pocit bezpečí dává důvěra v lidi a státní instituce. No to věřícímu taky. Z čeho by jsi ale čerpal pocit bezpečí a ochrany třeba před tisícem let?
Před tisicem let, v době Přemyslovců jsem nežil, takže asi nedokážu
odhadnout jakej bych byl, ale asi bych žil v nějaké vesnici, měl rodinu,
sourozence, náčelníka ... to skýtalo pocit bezpečí a ochrany. Možná
palisáda kolem vesnice, nebo nějaký příkop. Lidé tehdá měli ten pocit
bezpečnosti a ochrany jinak nastaven, než my dnes.
Pochopitelně znám povídku od Svatopluka Čecha Výlet pana Broučka do 15.
století, četl jsem to kdysi v dětství, nepředstavitelné trampoty při
fyzické návštěvě v dávné minulost. I když to byly v případu pana
Broučka jen 4 století.
Také si vzpomínám na film Cesta do pravěku.
Z čeho čerpáš pocit bezpečí a ochrany ty?
Otázka prostě zněla, z čeho by jsi čerpal pocit bezpečí a ochrany, pokud by jsi neměl žádnou tu jistotu v podobě státních institucí. Samozřejmě že by to byl úplně jiný svět (tak jako byl třeba před těmi tisíci lety) a lidé se přesto permanentně neklepali strachy. Kolem vesnic asi příkopy nebyli, ty byli kolem měst. Ale z toho, co píšeš, by to stále bylo založené na nějaké důvěře v ostatní. Zkus si sám představit a odpovědět (fantazii vyvinutou máš), jestli bys se svým současným postojem dokázal stejně tak plnohodnotně žít i v podmínkách, kdy by neexistovali tvé současné jistoty.