Je v tom nějaký přírodní zákon, že lidé v pokročilém věku inklinují k víře v posmrtný život, tedy se přidávají do skupiny pobožných? Spousta lidí se už přiznala k tomu, že po pubertě překonala náboženské přesvědčení a v penzijním věku se k němu vrátila.
Například genetik a šéf národní instituce zdraví (USA) Dr. Francis Collins. "Outuje" se coby pobožný jen kvůli své kariéře, protože v USA by atheista byl sotva sotva dosazen do takové důležité posice? Jako atheista vykonal spoustu dobré práce a pokračuje v ní i jako thesta.
No a jaksi se netají názorem, že evoluční teorie je naprosto spojitelná i s náboženstvím. Tak je to jen prospěchář mentality "kam vítr, tam plášť"? A nebo je jeho bůh v zásadě odlišný od boha křesťanů a jiných monotheistů?