,
Není to tak úplně o něčem jiném, poněvadž to osvětluje různá pojetí toho, co se nazývá duchem a odpovídá tím na tvou otázku, jestli existují bohové - a vzhledem k tomu, že bohové jsou mocní duchové, tak lze otázku rozšířit na existenci duchů jako takových (bohové, andělé, démoni, vodníci, rusalky... - to všechno jsou duchové). Po přečtení té stati, co jsem dával, lze tedy otázku existence duchů ilustrovat následujícím dialogem:
– Existují duchové?
– V démonologickém modelu ano.
– A v energetickém modelu?
– V energetickém modelu jsou subtilní formy energie.
– A co v psychologickém modelu?
– V psychologickém modelu pracujeme s projekcemi nevědomí.
– Co se potom děje v informačním modelu?
– V informačním modelu jsou informační klastry.
– Dobře, ale existují tedy duchové, nebo ne?
– V démonologickém modelu ano.
Je třeba připomenout, že ta stať je z roku 1993 a v dnešní době existuje už celá řada takovýchto modelů, ale tyhle zůstávají jako 4 nejzákladnější. Tento dialog jsem opsal z jiného spisu o magii a poněvadž magie se zaměřuje na práci s tím "činitelem", což ovšem náboženství nedělá, tak je nutno tyto odkazy na práci "vyfiltrovat". Ale ten přístup magie k otázce existence duchů lze aplikovat stejně tak dobře i na náboženství. Konkrétně Bible je zjevně psána v pojmech démonologického modelu a v rámci něho také přirozeně chápána. Lze jí ale také převést do jiného modelu, a v rámci něho ji číst, s tím, že to pak i může lehce změnit její obsah. (Rozdíl je jenom v tom, že magie se zaměřuje na utilitární stránku věci, zatímco v náboženství nám jde přímo o postižení podstaty.) A takové pokusy tu opravdu máme, i když jsou často bezděčné, neprogramové, např. tu máme názory, že základem všeho je informace, nebo energie a Bůh že je ten elementární informační nebo energetický princip či potenciál. Podobně hlubinná psychologie zase náboženství interpretuje psychologicky jakožto popis vnitřní (psychické) a nikoli vnější reality.
