,
Zatím je to tak, že mnozí lidé žijí v náboženském prostředí a
musí s ním nějak koexistovat.
Je také dost velký počet těch, kdo se těmito otázkami vůbec nezabývá.
Diskuse jako ta naše jsou spíš výjimkou.
Já bych rozlišil ateisty na ty, kteří si svou nevíru v jakékoliv
náboženství dovedou zdůvodnit a navzdory svému okolí se k ní nějak
vědomě dopracovali - a k tomu je třeba mít nějaký přehled a něco znát.
A pak jsou i takoví, kteří to nijak neřeší, v jejich prostředí
náboženství nehraje žádnou roli a nemají důvod se jím tedy zabývat.
Ateismus je sice pro ně zcela normální a přirozený, ale protože se k němu
nemuseli nějak dopracovat ani minimálním úsilím, můžou poměrně snadno
propadnout nějaké sektě, zejména když se octnou ve složitější životní
situaci.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
Máte nastaveno: řazení od: nejnovějších v stromovém zobrazení
1
