,
Např., aby byl faraon považován za boha, což bylo důležité pro
stabilitu státu, bylo potřebné přesně vypočítat dobu, kdy začnou
pravidelné nilské záplavy, tedy vytvořit kalendář. Dále vedení
astronomických pozorování a zápisů o nich umožnilo předpovědět
některé úkazy na obloze jako třeba zatmění slunce.
To byla práce kněží. Pak mohly proběhnout náboženské obřady - v
podstatě jen divadelní představení pro davy obyčejných lidí - kdy faraon
mohl poručit životodárnému Nilu, aby se zvedl a zavlažil pole rolníků.
Nebo pro výstrahu ukázal, že na jeho pokyn zhasne slunce. Chtělo to jen
znát co nejpřesnější čas. Úspěch velmi posílil autoritu panovníka i
vliv kněží. Na druhé straně případný neúspěch mohl mít tragické
následky, což se taky stávalo.
Egyptští kněží dobře věděli, že faraon není bůh. Sami víru v něho
uměle vytvářeli. Zároveň s tím ale rostl i jejich vliv a moc. Podobné to
mohlo být i v jiných náboženstvích.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
Máte nastaveno: řazení od: nejnovějších v stromovém zobrazení
