,
Napsal jsi hodně pravd, doufám, že si to zdejší ateisté celé přečtou. Veškeré informace o světě, resp. jakékoli informace vůbec, k nám přicházejí skrze psychiku, je tudíž psychika fundamentálním prvkem v procesu poznání, je ovšem politováníhodné, že o tomto "aparátu" víme tak málo. Jeho poznáváním zjišťujeme, že považujeme za samozřejmé něco, co vlastně vůbec samozřejmé není a naopak zase děláme výstřednost z něčeho, co je přitom přirozené. Neboli že každý žijeme v nějaké své bublině - ve "svém světě". Všichni svět nějak pojímáme, každý ho nějak vnímáme a interpretujeme, každý nějak pojímáme své místo v něm, a tyto své představy každý bezděčně považujeme za skutečnost. Je to přirozené, poněvadž jsme odsouzeni k tomu, něco za skutečnost považovat. To, že ateista odmítá ideu Boha, znamená jen tolik, že má představu světa, v němž se nevyskytuje Bůh, přičemž tuto představu považuje za skutečnost. Ateista i teista tak žijí v představě o světě - v představě, která klidně může být iluzí.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
Máte nastaveno: řazení od: nejnovějších v stromovém zobrazení
