Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Ne, není.
Je to zjevně vidět na dětech, které nemají problém druhé dítě přetáhnout lopatkou, rozšlapat mu bábovičky, sníst broučka, rozšlapávat je jen pro radost ap.
až zkušenost, že z ato dostane pohlavek nebo na prdel, nebo poučení rodičů, tedy výchova, ho nasměruje do mantinelů příslušné morálky

schválně píšu příslušné, protože dalším důkazem je to, že morálek je více, nikoli jen ta křesťanská. morálka je kulturní záležitost daného společenství, civilizace a jejich většinového světonázoru. boha k tomu netřeba.

svoji morálku měli i pralidé, tisíce let před kruistem, dokonce před starověkými egypťany
určitou formu morálky (pravidel, co dělat a co ne) vidíme dokonce i u zvířat, která se, např. nikdy nezabíjejí navzájem zbytečně, jen pro ukojení nějakých potřeb, jako to umí člověk.

boha k morálce absolutně nepotřeba

aj spoluzakladateľ kvantovej mechaniky Werner Karl Heisenberg, nositeľ Nopbelovej ceny/1932, sa vyjadruje, že mravný zákon je vštepený do svedomia a srdca človeka, je samotnou súčasťou rozumového človeka je od Boha, ...a samotnou výchovou sa nedá dosiahnuť,lebo je to pre človeka prirodzené (výchova len prispieva k formovaniu mravnosti a etiky)....naviac, ako hovorím, krásne "mravný zákon" a jeho princípy popísal aj ap. Pavel v liste Rimanom 2, 14-16...
Rim 2,
14 Jestliže národy, které nemají zákon, samy od sebe činí to, co zákon žádá, pak jsou samy sobě zákonem, i když zákon nemají.
15 Tím ukazují, že to, co zákon požaduje, mají napsáno ve svém srdci, jak dosvědčuje jejich svědomí, poněvadž jejich myšlenky je jednou obviňují, jednou hájí.
16 Nastane den, kdy Bůh skrze Ježíše Krista bude soudit podle mého evangelia, co je v lidech skryto.
...čítajte Písmo, budete rozumný...

Dneska už jsme o kus dál za Heisenbergem, takže víme, že každá morálka je dílem kultury společnsoti a člověk ji vstřebává zkušenostmi a výchovou (předávané zkušenosti)

Bylo to tak i dávno před křesťnstvím, bude to zas. Člověk má "vštěpeno" max to svědomí, jako princip, od kterého se morálka přímo odvíjí a je jí řízena. Ale i to svědomí mají lidé různé.

V každém hejnu, v každé smečce, v každém stádu, v každé tlupě ... prostě v každé společnosti platí nějaká pravidla. Ta musí být soudruhy dodržována. Když je nějaký jedinec poruší, tak je ze společnosti zkrátka vyhnán.

Jojo Ježíše ukřižovali a bylo :-).

Ano, zřejmě porušoval pravidla soužití společnosti.

Jo jo :-)
vyhnal kupčíky a penězoměnce z chrámu

Někdy mi připadáš visitore, jako bys nebyl z tohoto světa.

Každý rodič a vychovatel přece své dítě, svého mladého svěřence poučuje co smí a co nesmí dělat.
Nesmí strkat dráty do zásuvky, nesmí si hrát se sirkami, nesmí brát do ručiček ostré a špičaté předměty, nesmí bacat miminko kladivem, či jiným předmětem, nesmí sahat na kohoutky plynového sporáku, nesmí lhát, nesmí nic ničit, nesmí nikomu způsobovat bolest, nesmí kráct .... Je toho zkrátka moc, co dítě a mládež nesmí dělat.
I to, že nesmí brát do pusy jedy, jako jsou drogy, alkoholem počínaje, nesmí si hrát se zbraněmi, nesmí mít nechráněný sex, nesmí otěhotnět, nesmí podvádět v kartách, nesmí nikomu podrážet nohy a strkat do někoho stojícího na žebříku, nebo na hraně nad propastí. Zkrátka nesmí dělat nic, co nechce, aby mu dělal někdo jiný.

A ten seznam, co dospívající a dospělý člověk nesmí dělat je dlouhatánský. Obsahuje to, co nesmí dělat na silnici, v kostele, na náměstí, na koupališti, v parku, v noci. Zkrátka ta "svobodná vůle" člověka je omezena jak morálkou a etikou, tak dopravními pravidly, civilním a trestním právem.

Ne málo lidí se cítí povzneseni nad tím dlouhatánským seznamem toho, co nesmí dělat a jednoduše dělají, co se jim zachce. I politici a mocipáni, jako třeba aktuelní putin a jeho banda. Někteří z nich otevřeně a bezrestně požadují nasazení svých jaderných zbraní proti civilním cílům domnělého protivníka ... a není ve Vesmíru síly jim v tom zabránit.

Dilema - paní jde na policii a oznámí, že jí manžel vyhrožuje zabitím. Policie předvolá manžela a ten všechno popře. Paní ovšem druhý den opakuje na policii to o vyhrožování zabitím. No a co na to polista? : "jo milá paní, dokud vás nezabije nemůžeme nic dělat".