Někdy mi připadáš visitore, jako bys nebyl z tohoto světa.
Každý rodič a vychovatel přece své dítě, svého mladého svěřence
poučuje co smí a co nesmí dělat.
Nesmí strkat dráty do zásuvky, nesmí si hrát se sirkami, nesmí brát do
ručiček ostré a špičaté předměty, nesmí bacat miminko kladivem, či
jiným předmětem, nesmí sahat na kohoutky plynového sporáku, nesmí lhát,
nesmí nic ničit, nesmí nikomu způsobovat bolest, nesmí kráct .... Je toho
zkrátka moc, co dítě a mládež nesmí dělat.
I to, že nesmí brát do pusy jedy, jako jsou drogy, alkoholem počínaje,
nesmí si hrát se zbraněmi, nesmí mít nechráněný sex, nesmí otěhotnět,
nesmí podvádět v kartách, nesmí nikomu podrážet nohy a strkat do někoho
stojícího na žebříku, nebo na hraně nad propastí. Zkrátka nesmí dělat
nic, co nechce, aby mu dělal někdo jiný.
A ten seznam, co dospívající a dospělý člověk nesmí dělat je
dlouhatánský. Obsahuje to, co nesmí dělat na silnici, v kostele, na
náměstí, na koupališti, v parku, v noci. Zkrátka ta "svobodná vůle"
člověka je omezena jak morálkou a etikou, tak dopravními pravidly, civilním
a trestním právem.
Ne málo lidí se cítí povzneseni nad tím dlouhatánským seznamem toho,
co nesmí dělat a jednoduše dělají, co se jim zachce. I politici a
mocipáni, jako třeba aktuelní putin a jeho banda. Někteří z nich
otevřeně a bezrestně požadují nasazení svých jaderných zbraní proti
civilním cílům domnělého protivníka ... a není ve Vesmíru síly jim v
tom zabránit.
Dilema - paní jde na policii a oznámí, že jí manžel vyhrožuje
zabitím. Policie předvolá manžela a ten všechno popře. Paní ovšem druhý
den opakuje na policii to o vyhrožování zabitím. No a co na to polista? :
"jo milá paní, dokud vás nezabije nemůžeme nic dělat".