Samozřejmě. A taky když ztotožňují nevíru s vírou v opak.
Samozřejmě. A taky když ztotožňují nevíru s vírou v opak.
Tady záleží na tom, jak se slovo víra chápe. Jestliže nevěřím v existenci Yettiho, tak se aktivně nedopouštím žádného vyznání, protože Yettiho prostě "neřeším", nicméně mám nějaké přesvědčení, nějaký náhled na věc. Takže nevíra v existenci Yettiho není vírou ve smyslu vyznání (je naopak absencí vyznání), ale je vírou ve smyslu přesvědčení (neboť nějaké stanovisko k dané věci zaujímáš).
Stejně tak se ateista nedopouští žádného vyznání tím, že si nevybral žádné z existujících náboženských vyznání.
Ale může vyznat lásku slečně. Ta slečna má pak jeho vyznání.
Také se někdo vyzná v motorech. Má tedy motorové vyznání ?
To "vyznání" se dá použít i mimo označení příslušnosti k některé
verzi náboženství. To je pak "vyznání" použito jako označení klubu, do
kterého dotyčný patří.
Dá se použít na otázku "jaké ho jseš vyznání ?" odpovědi - slávista,
nebo lokomotiva Brno, či snad mariášník?
Pokud se někdo vyzná v motororech, tak má dle mě znalost o motorech.
Znalost je tedy něco jako informovanost o příslušné záležitosti.
Význam slova vyznání mi přije spíše.jako příslušnost k církvi,
konfese náboženství, víra, přesvědčení, krédo, prohlášení o citu,
přesvědčení a dříve i jako přiznání např. u soudu.
Ale nejsem bohemista a můžu se samozřejmě i mýlit.