18I řekl Hospodin Bůh: „Není dobré, aby člověk byl sám.
21I uvedl Hospodin Bůh na člověka mrákotu, až usnul. Vzal jedno z jeho
žeber a uzavřel to místo masem.
22A Hospodin Bůh utvořil z žebra, které vzal z člověka, ženu a přivedl
ji k němu.
23Člověk zvolal: „Toto je kost z mých kostí a tělo z mého těla! Ať
muženou se nazývá, vždyť z muže vzata jest.“
24Proto opustí muž svého otce i matku a přilne ke své ženě a stanou se
jedním tělem.

,
m

