Jeden omyl za druhým. Tohle je naivní pohled vědců a intelektuálů 19. a dřívějších století, kdy si mysleli, že se lze rozumem či inteligencí nějak dostat "nad" psychiku a nějak jimi řídit své stavy. Ve skutečnosti jsou obě pouhými psychickými funkcemi (jedněmi z mnoha) a jako takové nemají vliv na vnitřní dynamiku psychiky. Je to stejné jako u těla, procesy v něm se taky řídí nějakými vnitřními zákonitostmi a člověk s tím není schopen nic udělat.
Opravdu si něco odborného na toto téma přečti, abys správně chápal a používal pojmy jako třeba halucinace či sen. Je zjevné, že díky absenci erudice nedovedeš psychické jevy správně popsat, "zařadit" a vyhodnotit. Například sny nejsou "prací mozku postiženého ztrátou racionality". Nejde v jejich případě o nějaké vykolejení, přičemž "vykolejení" ani nesouvisí se ztrátou racionality.