Ale když milovati máme Boha svého celým svým srdcem, celou svoji duší, celou svoji myslí i celou svoji silou a bližní své tak jako sebe tak objekty jsou až ti bližní.
Ale když milovati máme Boha svého celým svým srdcem, celou svoji duší, celou svoji myslí i celou svoji silou a bližní své tak jako sebe tak objekty jsou až ti bližní.
Objekt může být kámen ale ne bližní. Bližní je osoba respektive subjekt.
Aha ale :
Objektivní = věcný, nestranný, neutrální, neosobní, realita existující
venku
Subjektivní = osobní, nevěcný, předpojatý, jednostranný, realita
popisovaná z vnitřního pohledu
Tak že když Boha svého tak to je subjektivní vnitřní pohled a Ti bližní jsou Ti v realitě venku
Proč by bližní nemohl být objekt? Subjekt je ten/to, co něco činí objektu. A je úplně fuk kdo/co je oním činitelem, stejně jako je jedno, komu/čemu to činí. Subjekt i objekt můžou klidně být člověk nebo šutrák, záleží jen na situaci.
To, co tu prezentuješ, je součást náboženské ideologie.
Jak v době atentátu na WTC, na kameru a mikrofon prohlásil jeden boží bojovník, ve smyslu "miluji Aláha a proroka víc, než své rodiče a své děti". Tomu říkám verbální láska k pohádkovým bytostem.