Nárůst počtu nových případů covidu je v tuto chvíli poměrně zřetelný, denně na něj zemře kolem deseti lidí. Upozornil na to v pořadu 360° na CNN Prima NEWS epidemiolog Roman Prymula.
Jakto, že už není lokdaun a povinné očkování 9. dávkou?
Nárůst počtu nových případů covidu je v tuto chvíli poměrně zřetelný, denně na něj zemře kolem deseti lidí. Upozornil na to v pořadu 360° na CNN Prima NEWS epidemiolog Roman Prymula.
Jakto, že už není lokdaun a povinné očkování 9. dávkou?
máš mylné informace dávka je 1 proti variantě "kraken"
Ti lidé zemřeli na jinou nemoc ne na kovid ten jim jen k tomu významně
pomohl.
Na chřipku zemře každým rokem 3000lidí
Tak to bylo i za kovidu a už byly zavřený obchody a na pivo chodili jenom očkovaní.
10 za den = 3650 za rok
Je tady epidemie jako prase a nic se neděje.
Někdo nás vodí - nebo před tím vodil - za nos.
Nebo má už celý národ imunitu - pokud neměli přidruženou vážnější
nemoc, tak to přešli jako klasickou chřipku
Jeden náš někdejší spoludiskutující (ještě na Lidé.cz) mne upozornil na článek o jeho sousedovi.... potvrzuje, že článek je pravdivý. Myslete si co chcete. Já tomu kamarádovi věřím.
vy dezoláti neumíte pochopit že se Covid coby respirační vir vyvíjí, pro nás lidstvo naštěstí tak že je sice infekčnější ale méně virulentní, tedy méně nebezpečný, ve smyslu závažných průběhů, že?
I díky částečné proočkovanosti občanstva.
Ale najdou se i exoti, jako ten světoznámý kleptoman, před kterým neobstojí ani plnící pero a který na Staroměstském náměstá vyzýval své fandy "neposlouchejte vládu, nenoste roušky ..." .
Jenže s kovidem zemřelo víc jak 30 000 lidí, čili zhruba desetkrát
tolik co na chřipku. Jinak i tehdy se uvádělo, že na chřipku umírá tak
2000 - 3000 lidí ročně.
Dnes už tak drastická opatření nejsou třeba. Jsme proočkovaní a mnozí
už máme tu nemoc za sebou a nějaké protilátky. Taky o ní něco víme.
Tehdy to byla neznámá hrozba a žádná vláda nechtěla nic zanedbat.
Za nos se nás snažíš vodit akorát ty.
U mrtvých se zpravidla uvádělo, že zemřeli s covidem-19, tedy měli i
jinou nemoc. Covid ale znamenal výrazné zhoršení příznaků a často vedl
ke smrti i tam, kde by jinak proběhla léčba běžným způsobem
úspěšně.
Dvě moje známé pracují jako zdravotní sestry. Ta doba pro ně byla noční
můrou. Hlavně pacienti, kteří se dusili a veškerá pomoc byla v mnoha
případech marná.
Ano ... a má to také logiku.
Největším problémem byla epidemie pro starší lidi a pro lidi se sníženou imunitou. No a tím pádem pro přetížený zdravotnický perzonál. Jen díky masívnímu očkování se podařilo zamezit katastrofickému kolapsu zdravotnictví.
Odmítačí vakcinace mi připomínají propagátory ideologie Nové Německé Medicíny (NDM), kteří propagují ideologii, že choroby se dají vyléčit silou vlastní vůle a ten kdo umřel se prostě nepřiměl vlastní vůlí k vyléčení a je sám vinen. V hitlerovském Německu zavedli nepřímou euthanázii třeba tím, že ve starobincích a psychiatrických ústavech netopili, lidem neposkytovali léčbu a redukovali jim potraviny. Tyto oběti byly zařazeny do druhu tzv. nevhodného života (Unwertes Leben.)
Podobně jako jubilantka "matka" Tereza odměněna jak nobelovkou, tak templetonovkou, nechala umírat své oběti bez léků. Její heslo bylo "bolest je dotykem ježíška, radujte se". Jak nelidské, ale křesťanské.
Matka Tereza , narozená jako Agnes Gonxha Bojaxhiu v rodině s albánskými
kořeny. Ve svých dvanácti letech se rozhodla celý svůj život zasvětit
Bohu a šíření jeho lásky. Od roku 1938 do roku 1946 Matka Tereza učila ve
škole svaté Marie v Kalkatě, ovšem strádání a chudoba, kterou pozorovala
za zdmi školy, ji natolik trápila, že z bezpečí areálu odešla pečovat o
ty nejchudší z nejchudších do slumů Kalkaty.
I přesto, že neměla k dispozici žádné fondy, založila pod širým nebem
školu pro děti ze slumů. Brzy jí začali pomáhat dobrovolníci i
dobrovolnice a darované finance jí dopomohly k rozšiřování působnosti. V
roce 1950 obdržela rozhodnutí Svatého stolce k zahájení své vlastní
charitativní mise nazvané Misionáři lásky, jejímž primárním posláním
byla péče o lidi žijící ve slumech. Postupem času se z této mise vyvinulo
celé společenství misionářů působící po celém světě. Tito
misionáři pomáhali a pomáhají těm nejchudším lidem v afrických, v
asijských zemích, v Latinské Americe i v zemích bývalého Sovětského
svazu. Dále organizují pomoc v zemích postižených přírodními
katastrofami, ale také zakládají domy s pomocí pro lidi nakažené AIDS nebo
pro alkoholiky.
Od roku 1969 se mezinárodní organizace Misionáři lásky s více než
milionem spolupracovníků ve více než 40 zemí celého světa snaží
následovat ducha Matky Terezy, která za svou odvahu a oddanost pomoci získala
v roce 1979 Nobelovu cenu míru.
Když se začalo s očkováním, moje sestra, která se stará o naši maminku, řešila, jestli maminku nechat naočkovat nebo ne. Lékař jí očkování doporučoval, segra váhala. S bráchou jsme se shodli: naočkovat. Vzali jsme si to na triko.... Maminka (tehdy jí bylo 85 let) bydlí v domě s mou sestrou a jejím manželem, oba tehdy 50 let. Pak tam ještě bydlí syn mé sestry s manželkou, oba 27 let a synovec od švagra - 28 let. Děti ještě neměli. Takže: dva padesátníci a tři skorotřicátníci. Přišel covid, pozitivní byli všichni včetně maminky, naočkovaná jenom maminka. Mělo to dramatický průběh, jeden po druhém padali jak mouchy, jak je to postupně sráželo... a byly TŘI DNY, kdy se nikdo z těch "mladých" ani nemohl postavit na nohy! To byla ta vlna, který způsobovala celkovou slabost. Naštěstí nikdo z nich neměl velké respirační problémy. Moje maminka byla sice také pozitivní ale u ní to mělo daleko lehčí průběh: ona se o ně o všechny starala! Týden jsme jim se švagrovou vařily, jídlo dávaly venku na schody protože maminka nás dovnitř nepustila ať to nelapnem i my....přežili všichni ale segra má od té doby zdravotní problémy.... maminka je v pohodě... tož tak s očkováním....
už ti to bylo vysvětleno, radím ti dál neprudit....
Mimochodem - nevzpomínám si že bych pouštěl, takže...