,
I z tohoto dokumentu spíš než hledání pravdy vyplývá vytrvalá snaha
najít potvrzení nebo aspoň náznak důkazu, že Bible zachycuje skutečné
události. Při dlouhém hledání se zpravidla nakonec najde několik detailů,
které by odpovídaly, ale pak je třeba si všimnout, že mnohá další fakta
svědčí o něčem jiném.
Autor víceméně dochází k závěru, že v době 13. století př. n.l.,
které je považováno za dobu exodu, k těmto událostem nedošlo. Musel by
změnit celou chronologii egyptských dějin o několik staletí, aby našel
dobu příhodnější, která by biblickému popisu alespoň trochu odpovídala.
V celém pátrání však se vlastně ani neprokáže, že by nějaký větší
počet Židů v Egyptě někdy sídlil, jen že tam bylo nějaké semitské
obyvatelstvo, což mohly být i jiné kmeny původem z Asie. Slovo Izrael se
objevuje na egyptských památkách jen jednou, na tzv. izraelské stéle,
která krátce naznačuje, že Izraelci žijí v Kanaánu.
Zkrátka, archeologické nálezy ani písemné prameny exodus přesvědčivě
nepotvrzují a většina vědců a to i věřících se k těmto biblickým
příběhům staví skepticky.
Předmět diskuze: “Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
Máte nastaveno: řazení od: nejnovějších v stromovém zobrazení
1
