Ano, ateismus lze chápat čistě tak, že jde o nevíru v Boha, skeptický
vztah ke všem náboženstvím.
Niméně z tohoto postoje lze odvodit i další logické souvislosti.
Nevěřím-li nadpřirozeným představám, které považuji za iracionální,
pak mám tendenci se věnovat jen tomu, co je prokazatelné rozumově nebo
zkušeností a to je racionální přístup. Není - li pro mě na prvním
místě Bůh ( a s tím související služba Bohu a respektování jeho
pravidel), pak za vrchol dosavadního vývoje považuji v obecném smyslu
člověka ( a koho jiného?). Tahle myšlenka je přece základem humanismu, i
když ten je už ucelenějším názorem na svět a humanistou může být i
věřící (pro něj však člověk a jeho potřeby jsou pochopitelně až na
druhém místě, na prvním je víra v Boha).
Pokud tedy ateista odmítá iracionální víru v nadpřirozeno, co mu
zůstává? Racionální přístup, poznání, zkušenost. Pokud nepovažuje
náboženskou víru za užitečnou. hledá prospěšnost a užitek v jiných
oblastech zájmů a činností a to je pragmatismus.
Podle představ mnoha věřících je ateista člověk bez morálních zábran,
schopný jakékoliv špatnosti, neboť se nebojí božího trestu (jako by jen
na tom záleželo, že nad námi někdo bdí a slibuje odměnu či trest, aby se
člověk choval slušně).. U některých to tak možná je, ale věřící
lepší nejsou.
V záhlaví tohoto fóra není zpracována ideologie ateismu. Nic takového
není. Ale jsou naznačeny některé logické důsledky tohoto postoje k jedné
základní filosofické otázce