Kyjevská Rus
Ve 2. polovině 9. století vznikla ruská civilizace spojená s vládou
Vikingů (zde nazývaných Varjagové) nad obchodními centry na Ukrajině. Po
roce 860 se vlády na Kyjevem a nad celou Rusí zmocnil varjagský princ Oleg,
který postupně dobýval území všech východních Slovanů. Kyjev se stal
jeho hlavním městem. Území Kyjevské Rusi se postupně zvětšovalo, až
nakonec sahalo od Černého moře na jihu po Finský záliv na severu. Mezi
Byzancí a Kyjevskou Rusí probíhal výměnný obchod – Byzanc dodávala
zlato, hedvábí, exotické ovoce a koření, Kyjevská Rus kožešiny, vosk,
med a otroky. Ve 20. letech 10. století byl zavražděn další panovník Igor
a na trůn nastoupila jeho žena Olga, která zlepšila daňový systém, vydala
se na misii do Konstantinopole. Zde se nechala pokřtít a přijala
křesťanské jméno Helena. Po ní v roce 962 nastoupil její syn Svjatoslav,
který musel hodně válčit, aby si podmanil území volžských Bulharů a
nakonec i celé bulharské království. Byl pak ale zavražděn a moci se
postupně ujali jeho synové, kteří vládli hlavně ze sídelního paláce.
Jako poslední vládl Vladimir, pro jehož vládu je typická snaha o
zcivilizování Kyjevské Rusi a její přeměnu v bezpečnou a stabilní
říši. Byl sepsán první zákoník a Vladimir také udělil pohanství status
státního náboženství. Za jeho vlády dosáhla Kyjevská Rus největší
rozlohy území. Vzhledem k tomu, že pomohl byzantskému císaři potlačit
povstání, dostal jeho dceru za manželku, ale s podmínkou, že přestoupí na
křesťanství, které v té době už na Kyjevské Rusi mělo své zastoupení.
V roce 988 se Vladimir vrátil do Kyjeva s novou manželkou a s novým státním
náboženstvím. Všichni obyvatelé Kyjeva byli pak odvedení k řece Dněpr,
kde byli byzantskými kněžími pokřtěni. Postupně byla takto pokřtěna
celá Kyjevská Rus a všichni východní Slované přijali křesťanství.
Vladimir byl po své smrti prohlášen za svatého, protože na Ukrajinu
přinesl mír, víru a bezpečí. V roce 1024 byla odvrácena turecká
pečeněžská invaze, v Kyjevě vyrostla katedrála sv. Sofie a další kníže
Jaroslav pokračoval v kulturním rozmachu země. Prostřednictvím dobře
volených manželství sebe a svých dětí se spříznil s vládci Švédska,
Maďarska, Norska, Francie, Polska, Byzance a Německa. Vláda Volodymyra
Monomacha byla vládou posledního velkého panovníka Kyjevské Rusi. Poté se
oblast Ukrajiny rozpadla na menší nezávislá knížectví. Kyjev byl dokonce
v roce 1169 vypleněn a značně upadl.
V roce 1223 zaútočili na řece Kalka Mongolové a o deset let později se
vrátili ze severu. V roce 1240 pronikl do Kyjeva vnuk velkého Čingischána a
zcela jej vyplenil a zničil. Obyvatelé Ukrajiny se dostali do područí
mongolské Zlaté hordy. Mongolové ale neobsadili celé území a celkem
respektovali místní kulturu a náboženství. Na Ukrajině vydrželi asi 50
let.