Odborníkem nejsem, ale jedno je jisté, že vrahem se stane jen duševně chorý člověk. To ovšem vraha neomlouvá a nesprostí viny.
Ať domněle, nebo reálně, společností ublížených lidí je spousta a nevraždí. Spousta lidí by za nějakou křivdu ráda zavraždila pachatele oné křivdy a tak se pomstila za ublížení, ovšem má rozum, nevraždí a uleví si jen nadávkami.
Patologická sebeláska a sebe-nadřazenost vyvolává v daném lidském zmetku představu neuznání, ublíženosti a tedy právo na odvetu. Možná měl také náboženské halucinace, ve které se zvolením masaktru nevinných lidí a následného suicidu dostane rovnou do nebe, kde bude odměněn věčným životem v síni slávy.
Je tu i paralela k masovému vrahu Breivikovi. Ten ve své pomatenosti prý "zachraňoval" v Norsku křesťanství. Ten si také nebyl vědom své viny. Naopak se považuje za hrdinu a má i nějaké sympatizanty.