,
V raném středověku byly mnohem lepší arabské školy, tedy muslimské.
Katolická církev potřebovala univerzity spíš pro výchovu kněží, hlavně
teologické fakulty. Ostatní vědy spíše jen trpěla a všelijak omezovala.
Například lékařům byly zakazovány i pitvy, např. po vítězství
katolických Habsburků byl popraven Jan Jesenius, který první pitvu u nás
provedl. A to už bylo 17. století. Katolická církev brzdila snahu o nové
poznání ve většině oborů, v astronomii, přírodních i společenských
vědách.
Tím nechci nijak zlehčovat význam práce mnoha osvícených kněží a
řeholníků, kteří často navzdory svým nadřízeným, kultivovali své
okolí, vyvíjeli vzdělávací nebo vlastenecké úsilí jako třeba naši
národní obrozenci. Na jejich činnosti ale nemá katolická církev žádnou
zásluhu, spíš naopak.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
Máte nastaveno: řazení od: nejnovějších v stromovém zobrazení
3
