,
Ateismus není ucelený systém - jeho podstatou je odmítnutí lží a
neprokázaných, nedoložitelných představ o světě. Každý nový objev,
každé praktické zlepšení lidského života nastávalo ve chvílích, kdy se
člověk přestal zabývat vymyšlenými nadpřirozenými bytostmi a spoléhat
na ně a začal sám o něčem přemýšlet, něco nového vytvářet, poznávat
přírodu a měnit podmínky svého života. V těch okamžicích přestal
podléhat vlivu církví a náboženství všeho druhu a byl alespoň na chvíli
ateistou - ať už vědomě či nevědomě.
Pro ateistu je každé náboženství jen souborem vymyšlených bájí,
pohádek a pověr. Možná měly v některé době svou funkci, vedly ke
snadnějšímu ovládání primitivní společnosti, naháněly možná strach z
božího trestu, ale v moderní společnosti se náboženství a hlavně jeho
instituce staly zastaralým anachronismem, který je postupně překonáván.
Ateismus není třeba zkoumat vědecky, je to přirozený stav lidské mysli,
která odmítá lživé představy o světě a falešné sliby i hrozby
různých náboženství. Je to první předpoklad k nezkreslenému a
objektivnímu poznání skutečnosti.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
Máte nastaveno: řazení od: nejnovějších v stromovém zobrazení
2
