Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Informace

Název: Ateistická společnost
Kategorie: Náboženství
Založil: sirStanley
Správci: sirStanley , Ondi
Založeno: 10.01.2020 11:58
Typ: Dočasné
Stav: Veřejné
Zobrazeno: 7699479x
Příspěvků:
146102

Aktuálně online (1):


Předmět diskuze: Ateistická společnost - “Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.” Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
Máte nastaveno: řazení od: nejnovějších v stromovém zobrazení

Zobrazení reakcí na příspěvek #80869

Zobrazit vše


| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
21.07.24 14:45:19 | #80869
Reakce na příspěvek #80854

Jaká druhová podstata? Když se mezi sebou nemohou křížit, tak už je mezi nimi dost velký genetický rozdíl. Jejich genomy jsou odlišné už do takové míry, že nejsou vzájemně slučitelné. Neboli řečeno tvými slovy, jejich podstata je už dost odlišná. Proč bychom tu měli mluvit stále o jednom a tom samém druhu?


 #80854 

| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
21.07.24 15:57:35 | #80887 (1)

Dobře, tak dám konkrétní příklad z wikiny:

Všech 7 druhů racků se mezi sebou mohou křížit, vyjma čísel 1 x 7.
Tou druhovou podstatou jsem myslel další kritéria, která například dělají racka rackem.
Schopnost vzájemného křížení není jediný ukazatel.

Genomy těch dvou racků budou odlišné v nepatrné části sekvence.
Nakonec to může být odchylka, která se projevila až na konci prstence.

Podle mě je to argument spíše pro mikroevoluci než pro makroevoluci.


 #80869 

| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
21.07.24 21:34:38 | #80952 (2)

A co dělá racka rackem? Jak je racek definován?
Druh je definován mj. tak, že dva jedinci téhož druhu se mohou křížit:

Druh je soubor populací s jedinečným vývojovým původem a historií, tvořený navzájem si podobnými jedinci, kteří se mezi sebou mohou plodně křížit a jsou reprodukčně izolováni od jiných podobných skupin.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Druh

Jakmile se dva jedinci nemohou plodně křížit, jsou každý jiný druh - takže populace 1 a 7 by měli per definitionem být každý jiný druh. Takhle jsme si to nadefinovali, i když ne vždycky se podle toho dá smysluplně postupovat - např. která z těch mezilehlých populací (2-6) náleží kterému z těch dvou druhů, neboli u které z těch populací končí druh 1 a začíná druh 7? Toto právě ukazuje na to, že to co nazýváme "druh", není přírodě vlastní, ale je to jenom naše umělá škatulka.

Genomy nekřížitelných jedinců jsou odlišné už významně, když nejsou vzájemně slučitelné, tj. když jejich kombinace už nevytvoří životaschopného potomka.


 #80887 

| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
22.07.24 04:42:28 | #80994 (3)

Právě že tohle je Evoluce "v přímém přenosu". Dejme, že holubi ze skupiny 1 mají vlastní "škatulku" tedy druhové jméno a holubi ze skupiny 7 také. Tak jsou skupiny 2 až 6 mezidruhové.


 #80952 

| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
22.07.24 12:05:22 | #81017 (4)

No ano, je to evoluce v přímém přenosu. Jinak je ale problém to zařadit. Na anglické Wiki se třeba píše toto:

Prstencové druhy také představují zajímavý případ problému druhů pro ty, kteří se snaží rozdělit živý svět na samostatné druhy. Jediné, co odlišuje prstencové druhy od dvou samostatných druhů, je existence propojujících populací; pokud dostatečné množství propojujících populací v rámci prstence zanikne, aby se přerušilo rozmnožovací spojení, pak budou obě koncové populace prstencového druhu uznány jako dva samostatné druhy. Problémem je, zda kvantifikovat celý prstenec jako jeden druh (navzdory tomu, že ne všichni jedinci se kříží), nebo klasifikovat každou populaci jako samostatný druh (navzdory tomu, že se kříží se svými blízkými sousedy). Prstencové druhy ilustrují, že hranice druhů vznikají postupně a často existují v kontinuu.
Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)


 #80994