,
Podívej, je Otesánek bytost? Je Vinnetou bytost? Jsou Štaflík a Špagetka bytosti? Nepochybně ano, protože tak, jak se ve svých pohádkách chovají, splňují veškeré parametry bytostí. Neexistují sice, ale proto jsou to bytosti pohádkové. A vyskytuje se snad někde v těch pohádkách o nich tvrzení, že jsou to bytosti? Já o žádném takovém nevím – takže to bytosti nejsou?
Má Vinnetou nějaký vztah k Otesánkovi? Ano – např. jsou to oba chlapi. Nebo oba dokážou nadlidské věci. Nebo jsou to oba pohádkové postavy. Už to jsou vztahy. Že jeden druhého nezná, to je taky vztah. Že věříš v něčí existenci, to je taky vztah.
Ty jsi slovo vztah vzala a přidělila mu význam výhradně jen vztahu k jinému člověku, kterého znáš. Proč? To je jako kdybys v debatě používala slovo polívka, ale vycházela z toho, že znamená výhradně jen bramboračku. A nás měla za blbce, že nemůžeme pochopit, proč v polívce nemůže být třeba ryba nebo kopr, když je přece nad sežraný slunce jasnější, že to do bramboračky nepatří! Takhle funguje tvá „logika“!
Tak sorry, ale s někým takovým se diskutovat věcně nedá. Pak je totiž jedno, jestli používáš známá slova, nebo třeba jen vydáváš neartikulované skřeky. Co bys chtěla vyjádřit skřekem, to bychom samozřejmě nemohli vědět. Jenže s tebou to nemůžeme vědět ani u všeobecně známých slov.
Tak proto tu s tebou nikdo nebude diskutovat. Ve tvé „diskusi“ neplatí zavedené pojmy a nefunguje logické myšlení. Žádné naše sdělení k tobě nedorazí, protože naše slova interpretuješ přes významy, které sis jim sama v duchu přidělila, takže pak reaguješ absolutně mimo téma toho, na co reaguješ.
Názor mít samozřejmě můžeš. Ale necpi nám ho tu, protože o něm nejsi schopna diskutovat.
