Zjevně se v posledním případě bavíme o infinitezimálním čísle.
nic proti filosofování nad ním.
ale mít naprosto mizivou pravděpodobnost, že existuje, a přitom z něj
udělat řadící páku světa, člověka - to mi nepřijde rozumné.
o všech morálních aspektech lidského života, které náboženství řeší,
se úplně v klidu můžeme bavit i bez boha, nepotřebujeme ho k tomu, ani
bibli.
samozřejmě chápu, že problém v tu chvíli je pro věřícího
neřešitelný, protože když ne bůh, co jiného by mohlo člověku velet, jak
má žít?
stejně tak "bádat" nad tím jestli je bůh bytost nebo ne, jestli je
jedno-dvoj-troj-čtyř-jedinný, jestli v nás kolem nás, mimo nás .... mi
přijde ulítlé, když primárně ani nevím, jestli vůbec existuje
jako sorry, ale v tomhle je to s vodníkem shodné

,