krak a ty vis, ze neexistuje??
Ne, nevím, ale dokud NEBUDU VĚDĚT, tedy mít jistotu, že existuje, nebudu řešit, v jaké asi formě by mohl .-)))))))))))))))))))))))
PS : ve skutečnosti vím, že "posmrtný život" neexistuje :-)))))))))))
krak v poradku ja ti zato nenadavam -- ty ve skutecnoti to vis, ze neexistuje -- to mne staci.
mozno ja budu zit jako vune cerstve posekane louky a ty jako vune cerstve roslapleho kravskeho
jo tak to jsme nevěděl, že ty nazýváš kravský hovno životem.
tohle je dost dobře možné - tvůj popel rozpráší na louce, a vyroste z
něj travička, a kytička, to budeš vonět, pak kutičku sežere kravička a
vysere KIWÍčka a budeš smrdět a konečně to budeš ty.
tak uznávám, že jsme nevěděl, že tohle nazýváš "životem" a uzbnávám, že svůj posmrtný život, jeho podobu, jsi popsal docela věrně :-))))
a nebo tě zahrabou do země, sežerou te červi, na toho červa pak někdo
chytí kapra a ty se staneš kapřím řízkem .....
no jo, ale v dalším budeš zase jen hovno, tentokrát lidské.
ale uznávám, že to je nejpravděpodobnější podoba posmrtného "života" : nějaké, něčí hovno.
no vidíš, a už jsme to dali dohromady a ty už víš všechno - že
posmrtný život existuje i jaká je jeho podoba.
děkovat mi nemusíš
Každý vidíme vše jinak,ty že po smrti tě sežere vše v půdě což rozumím jako forma tohoto bytí,ale tvá energie po smrti stále bude .
Nebude :-))))
Naštěstí .-))))
Ego už vůbec ne, to je jen vlastnost sebeuvědomnění se člověka :-)))
Bude věř že bude už jen vzpomínka na tebe zhmotní tvou energii že budeš poblíž blízkých.
Jasně, každičký atom umrlce se dostane zpět do oběhu - to je 100% recyklace. Každičký atom je současně i energie ve formě atomu. To, o čem píšeš je opět jen část nějaké ideologie, tedy zbožné přání, aby ta mrtvola nezmizela beze stop.
Po smrti lidí zůstanou jen jejich díla a vzpomínky. Je jasné, že po
Hitlerovi něco nechvalného zůstalo a to zůstalo i po Stalinovi a zůstane i
po putinovi. Po kazisvětech zůstane bolest. Po Haškovi zůstal Švejk, po
Čapkovi Krakatit.
Gustav Eiffel nám zanechal ocelové stavby. Jeho věž v Paříži zůstane
dokud nezrezaví a nebo dokud ji Lawrov nezničí jadernou bombou. Po našich
dávných předcích zůstaly také různé artefakty z kamene, pazourku,
obsidianu a i malby v jeskyních.
A my žijící? V našich vzpomínkách žijí i lidé dávno zemřelí které jsme poznali a nebo známe jejich díla. Jednou jsem četl o švédské pohádce, jak babička s dědečkem sedí v Nebi na lavičce pod stromem a vždy, když si na ně vzpomeneme, tak se radují, že jsme ve vzpomínkách s nimi.
Ve tvém podání je to slovo "energie" jen prázdným výrazem z tebou
ceněné ideologie. Není o nic lepší, než posmrtný život někde v
Hádesově Podsvětí, v božském Nadsvětí (v Nebi), nebo v nějaké "síni
hrdinů" Wallhaly (Valhöll - příbytek padlých hrdinných válečníků).
Je to jen utěšujícím "šidítkem" matčina prsu - tedy dudlíkem.
Jak si tu posmrtnou energii představuješ? Co ta energie hitlera, Winetoua, lovce mamutů, slepice ze které jsme měli teď polévku například teď dělá?
Ty energie jsou tu furt, už třeba že jsi si vzpomněl i na Hitlera tak je tu .
Hitler tu už není. Já si na něj jen vzpomněl a to ještě jen díky tomu, že jsme se o něm učil. v životě jsem ho nepotkal :-)))
Né asi,ale určitě bude a budeš to ty stále,jen v jiné formě, budeš energetickou paměti, stále propojen,jako ti co už s námi nejsou. Občas se tyto energie prolínají s tímto bytím a stačí jen sledovat kolem sebe různé situace.
Ach jo - esoterika jak vyšitá. Zprávy ze záhrobí.
"jseš tu s námi, strýci Alfonzi? "
"Aááno, sedím uprostřed stolu zrovna před tebou, Josefíno".
"prozdaď mi, kde jsi zakopal ten hrnec zlaťáků za napoleonských válek"
...
"Jáá to už zapomněl drahá Josefíno, už je to dvě stě let ... "
"Tak si vzpomeň, my ty prachy potřebujem na investice v bitcoinu"
...
"pomalu blednu Josefíno ... nezapomeň zaplatit těch tisíc eur médiu, jak
jsi slíbila ... a za týden zase na slyšenou ... odcházím, odcházím ... do
očistce"
Jistěže to vím.
Pakliže víme, a to víme, že "duše" je závislá na hmotě, pak po zničení
hmoty člověka už žádná "duše" neexistuje a "umírá" s hmotou člověka.
Maximálně může dojít k tomu, že nějaké stopové elementy přejdou do
nějakého dítěte, tedy nově narozeného člověka, tedy stejného života,
jaký skončil .-))))) ale to už i já docela fantazíruju .-))))))))))))))
každopádně jen debil řeší formu posmrtného života, aniž si ověřil, že nějaký vůbec existuje :-))))))))))))))))
nic po smrti člověka nelze označit za "život", alespoň ne v definičním oboru toho slova tak, jak ho dneska uznáváme.
No a já to mám tak, že pokud netuším, a nic nenasvědčuje tomu, že by
nějaké posmrtné bytí mělo být, tak ho prostě neřeším (posmrtné
bytí). Neutěšuji se :-)))
ostatně netuším, proč by nějaký posmrtný život měl být něco extra,
něco lepšího než prostě zmizet navždy :-))))))))))
Prostě jednoduše po smrti tvá energie tu bude stále ač chceš nebo né to je daný.
u tých, ktorí odmietli Boha, je to len energia hmoty, nie energia spásy - energia uvoľnená zo zhnitého tela, jeho popola, nie je to žiadna iná energia....už to nie je energia pre Boha - pre spásu treba energiu danú do lásky...
Myslel že bude tu s námi ve zpominkach že něco z energie člověka přetrvává,viz Ježíš že si na něj kdokoliv vzpomene je tu s námi v podobě energie. Nejvíc jsou viditelné energie třeba při dušičkách kdy se naši příbuzní zesnulí připomínají,ale i po celý rok , různými způsoby.
spomienky nie s žiadna "energia" pre Boha, "energia" pre Boha je v láske k
Bohu a k blížnemu...Ježiš si spomenie len na tých, ktorí vo viere v
živote konali skutky lásky /ale nedali bohu satisfakciu za svoje hriechy v
živote), na ostatných si nespomenie, ako sám hovorí: nepoznám vás!...
...pri dušičkách nejde o "vzpomínkovou" energii, ale pri dušičkách sa
modlíme za spásu duší ľudí, ktorí zomreli, lebo veríme (je to viera
Cirkvi), že potrebujú ešte dať Bohu satisfakciu za svoje hriechy - a v tom
im môžeme pomôcť modlitbami, a inými obetami v našom živote - teda my-za
iných! - je to od Boha obrovská milosť, že za svojho života môžeme
bojovať za spásu duší iných už zomrelých - je to poklad a milosť Boha,
ktorý dáva skrze vieru Cirkvi...o tom je kresťanská (katolícka)
viera....