mozno ja budu zit jako vune cerstve posekane louky a ty jako vune cerstve roslapleho kravskeho
mozno ja budu zit jako vune cerstve posekane louky a ty jako vune cerstve roslapleho kravskeho
jo tak to jsme nevěděl, že ty nazýváš kravský hovno životem.
tohle je dost dobře možné - tvůj popel rozpráší na louce, a vyroste z
něj travička, a kytička, to budeš vonět, pak kutičku sežere kravička a
vysere KIWÍčka a budeš smrdět a konečně to budeš ty.
tak uznávám, že jsme nevěděl, že tohle nazýváš "životem" a uzbnávám, že svůj posmrtný život, jeho podobu, jsi popsal docela věrně :-))))
a nebo tě zahrabou do země, sežerou te červi, na toho červa pak někdo
chytí kapra a ty se staneš kapřím řízkem .....
no jo, ale v dalším budeš zase jen hovno, tentokrát lidské.
ale uznávám, že to je nejpravděpodobnější podoba posmrtného "života" : nějaké, něčí hovno.
no vidíš, a už jsme to dali dohromady a ty už víš všechno - že
posmrtný život existuje i jaká je jeho podoba.
děkovat mi nemusíš
Každý vidíme vše jinak,ty že po smrti tě sežere vše v půdě což rozumím jako forma tohoto bytí,ale tvá energie po smrti stále bude .
Nebude :-))))
Naštěstí .-))))
Ego už vůbec ne, to je jen vlastnost sebeuvědomnění se člověka :-)))
Bude věř že bude už jen vzpomínka na tebe zhmotní tvou energii že budeš poblíž blízkých.
Jasně, každičký atom umrlce se dostane zpět do oběhu - to je 100% recyklace. Každičký atom je současně i energie ve formě atomu. To, o čem píšeš je opět jen část nějaké ideologie, tedy zbožné přání, aby ta mrtvola nezmizela beze stop.
Po smrti lidí zůstanou jen jejich díla a vzpomínky. Je jasné, že po
Hitlerovi něco nechvalného zůstalo a to zůstalo i po Stalinovi a zůstane i
po putinovi. Po kazisvětech zůstane bolest. Po Haškovi zůstal Švejk, po
Čapkovi Krakatit.
Gustav Eiffel nám zanechal ocelové stavby. Jeho věž v Paříži zůstane
dokud nezrezaví a nebo dokud ji Lawrov nezničí jadernou bombou. Po našich
dávných předcích zůstaly také různé artefakty z kamene, pazourku,
obsidianu a i malby v jeskyních.
A my žijící? V našich vzpomínkách žijí i lidé dávno zemřelí které jsme poznali a nebo známe jejich díla. Jednou jsem četl o švédské pohádce, jak babička s dědečkem sedí v Nebi na lavičce pod stromem a vždy, když si na ně vzpomeneme, tak se radují, že jsme ve vzpomínkách s nimi.
Ve tvém podání je to slovo "energie" jen prázdným výrazem z tebou
ceněné ideologie. Není o nic lepší, než posmrtný život někde v
Hádesově Podsvětí, v božském Nadsvětí (v Nebi), nebo v nějaké "síni
hrdinů" Wallhaly (Valhöll - příbytek padlých hrdinných válečníků).
Je to jen utěšujícím "šidítkem" matčina prsu - tedy dudlíkem.
Jak si tu posmrtnou energii představuješ? Co ta energie hitlera, Winetoua, lovce mamutů, slepice ze které jsme měli teď polévku například teď dělá?
Ty energie jsou tu furt, už třeba že jsi si vzpomněl i na Hitlera tak je tu .
Hitler tu už není. Já si na něj jen vzpomněl a to ještě jen díky tomu, že jsme se o něm učil. v životě jsem ho nepotkal :-)))
Né asi,ale určitě bude a budeš to ty stále,jen v jiné formě, budeš energetickou paměti, stále propojen,jako ti co už s námi nejsou. Občas se tyto energie prolínají s tímto bytím a stačí jen sledovat kolem sebe různé situace.
Ach jo - esoterika jak vyšitá. Zprávy ze záhrobí.
"jseš tu s námi, strýci Alfonzi? "
"Aááno, sedím uprostřed stolu zrovna před tebou, Josefíno".
"prozdaď mi, kde jsi zakopal ten hrnec zlaťáků za napoleonských válek"
...
"Jáá to už zapomněl drahá Josefíno, už je to dvě stě let ... "
"Tak si vzpomeň, my ty prachy potřebujem na investice v bitcoinu"
...
"pomalu blednu Josefíno ... nezapomeň zaplatit těch tisíc eur médiu, jak
jsi slíbila ... a za týden zase na slyšenou ... odcházím, odcházím ... do
očistce"